Přítomní se dozvěděli, jak se jedinečné zvláštnosti mozků autorů podílely na literatuře, umění a kultuře vůbec (z bohaté sbírky páně profesorovy možno zmínit dlouhý seriál epileptiků od Caesara po Dostojevského aj.) A ovšem i pohled z druhé strany – jak jsou v dějinách literatury a kultury zobrazeny představy autorů o lidském vědomí a jeho generátoru. Zaujalo mne zejména profesorovo vyprávění o paradoxním spánku, který je důležitý pro paměť. Zdůraznil, že pro trénování mozku je nejdůležitější být zvídavý a o všechno se zajímat. Neurony nám sice hynou, ale pokud intelektuálně nelenošíme, obnovují se. Moderátory celého setkání byli Klára A. Samková, klinický psycholog Jiří Tyl a neuroložka Milena Ciupová. Z Rady Obce spisovatelů byli přítomni Františka Vrbenská, Olga Nytrová a Alois Marhoul s manželkou Danou. Během přestávky na občerstvení se podával lehce pikantní pokrm zvaný tandorino, masové nudličky na indický způsob a la Felix Boom. Pan profesor dostal v průběhu večera jako zvláštní pozornost k narozeninám krásný dort v podobě dvou mozkových hemisfér, realisticky zvýrazněný rudou ovocnou šťávou. Lahodný moučník ocenili všichni, ale obdiv sklidil i pokrm intelektuální. Jednalo se o dílo profesora Jana Fabera „Mozek v utajení aneb referendum o mozku: fraktály nebo boží jiskra?“ s autorovými ilustracemi a grafy. Tato hutná a zároveň přehledná historie objevování mozku a myšlení přináší současně také inspirativní souhrn poznatků z oblasti psychologie, psychiatrie a neurologie.   (Olga Nytrová)