Tomáš Hájek (narozen 6.ledna 1964) je krnovský rodák, lékař (respektive absolvent lékařské a filosofické fakulty činný především v oboru sexuologie), básník, prozaik, esejista, dramatik, filozof a památkář. Začínal jako básník v roce 1985 v almanachu Mladé Fronty Klíčení a je dodnes hrdý na to, že byl tehdejším šéfredaktorem Faladou zmíněn v předmluvě jako příslib do budoucna.

Skutečnou sbírku básní Planeta Euforikum (po drobném poetickém sborníčku Stoupání do plynu z roku 1991) však vydal v nakladatelství Cherm až v roce 2013. Této sbírce se dostalo pozornosti od Aloise Marhoula ve formě Mobelova ocenění.

Poetičnu zůstal T. Hájek věrný, i když psal drobné i větší prózy (Diagnóza 729, Spánek a naděje), dramatické texty jako Velký smutek žen, Trickster ve žluti dne a noci nebo Pokud je to možné, jsem Fredy Hirsch.

Literární poetický jazyk proniká i do jeho odborných prací v oblasti památkové péče a ekologie, zejména do Příběhu drobných památek (od nezájmu k fascinaci), který vydal spolu s Irenou Bukačovou v rámci konferencí o krajině Tvář naší země – krajina domova, Zániku a vzniku památkových péčí nebo dalších prací zejména o kulturní krajině. Proniká ale třeba i do některých kapitol publikace Muzívní umění, kterou vydal v rámci Hlávkovy nadace s Magdalenou Kracík Štorkánovou.

V publicistice samozřejmě zůstávalo pro poetično vymezeno menší místo. V devadesátých letech zažil tvrdou komentátorskou řeholi v Lidových novinách za šéfredaktora Jefima Fištejna. Externí komentátorství ve Svobodné Evropě (The Czech Desk) se pak neslo v duchu pohody a klidu. Publicistice se věnoval i v době, kdy působil jako vysokoškolský učitel, úředník či v podnikatelském prostředí: psal například do Iniciál, Literárních i Divadelních novin, slovenských časopisů Romboid či Konkretně o divadle.

Na vysokých školách má dnes již jen dílčí přednášky, přesto působí ve vědecké oblasti a odborné studie prezentuje v mezinárodním měřítku. Tímto způsobem se objevily v rozmezí let 2010–17 studie ve sbornících či katalozích v Amsterodamu, Soproni, severoitalském Spilimbergu, Poznani, Nitře, v Journal of Environmental Planning and Management (nakladatelství Routledge) aj. Programově se zabývá především propojováním jednotlivých vědeckých oborů, tedy interdisciplinárním dialogem. A i k tomu je zřejmě potřeba vidět svět v takřka neviditelných poetických souvislostech.