"Jarmila Konečná"

   členka CČSH – NO Brno Bohunice , členka Obce spisovatelů   Narodila jsem se 16.10. 1931 v hornické kolonii v Beringenu (Belgie), kde můj otec v létech celosvětové krize nalezl práci. Po několika letech se moje rodina vrátila zpět do Československa. Vyrůstala jsem v Napajedlích na Zlínsku. V roce 1952 jsem absolvovala Vyšší školu zdravotní v Brně a od té doby jsem pracovala ve zdravotnictví – nejprve jako sestra na chirurgii, později (po získání další odborné kvalifikace) jako rentgenová laborantka. Mohu říct, že toto období značně ovlivnilo můj postoj k životním hodnotám – a také moji poezii. Básničky jsem začala psát v devíti letech, občas byla některá otištěna, ale nikdy jsem nebyla dost ctižádostivá ani průbojná, abych se dokázala prosazovat. Padesátá léta, kdy se uznávala pouze budovatelská poezie, mě zaskočila natolik, že jsme si psala dlouhá léta do šuplíku.   Později, když už jsem měla rodinu, vznikla v Karviné výtvarná skupina PARAZOL, která značně přispěla kulturním snahám města. Můj manžel – kromě jiného také výtvarník – byl jejím zakládajícím členem. Tato skupina přijala mezi sebe vznikající skupinku literární, která spolupracovala tím způsobem, že při vernisážích se recitovala, četla či vystavovala i naše poezie. V té době občas vyšly některé mé básně do světa, ale jen časopisecky, nebo jednou také v rozhlase.   Až potom, v 80. letech, jsem začala své básně posílat do Českého zápasu a následně do Kalendáře Blahoslav.   Básnická sbírka DOTEKY SLOVA měla původně vyjít v nakladatelství Profil v Ostravě ještě před revolucí, ale ta přišla právě do toho dění a nakladatelství se ekonomicky položilo, takže tato sbírka vyšla později, v jiném vydavatelství , v roce 1991. V témže roce vyšla i moje knížka pro děti ŘETÍZEK. V roce 1993 vznikla útlá publikace v próze SLYŠET A PŘIJMOUT, což je mé svědectví o setkání s Bohem. Roku 1995 vyšla sbírka básní OPĚRNÝ BOD, která je opřena o verše z knihy Přísloví.V roce 2002 jsem čirou náhodou objevila své říkánky z Řetízku v ČÍTANCE pro 2. ročník ZŠ, (nakladatelství Nová škola), což mě velmi potěšilo, i když nevím, jakou cestou se tam dostaly.   Kromě toho účast v almanachu KRAJINY MILOSTI (Karmelitánské nakl. 1994), medailon pro Proglas (Zdeněk Svoboda, 1997), pořad o poezii (Anička Štěpánková 2003) účast v almanachu PŘED HRADBAMI NOCI (Vl.Stibor 2004).

Moto: Každý z nás se snaží prospět bližnímu k jeho dobru, aby jej vzdělal!                                 Řím 15, 2.3.