Jitka Molavcová: DOBRÉ SLOVO  

Jsme obklopováni množstvím nových výrazů a slov. A možná ani netušíme, že jsou to pouze nová pojmenování pro dávno ověřené pravdy. Vždyť naslouchat druhému, vcítit se do jeho situace, dát mu naději dobrým slovem, či usmát se na něho, by mělo být základním přátelským znakem našeho soužití. Dnes se na tyto přirozené vazby díváme jako na něco mimořádného a nazýváme to slovem EMPATIE. Ano, ubývá naslouchání, ubývá úsměvu.  Rozhovor - DIALOG - je často veden jen formálně a profesně. Ale nebudu kreslit svět v černých barvách. Naší potřebou a radostí je právě ono SPOLUPROŽÍVÁNÍ. A pak také vědomí, že všichni a všechno na této zemi k sobě patří. Včetně fauny i flóry. Jedni bez druhých ani nemůžeme být.  Mou profesí je divadlo. A kde jinde vést dialog s bližním, kde jinde pohladit úsměvem a přinést radost a naději? Divadlo se stává chrámem porozumění a vzájemnosti. Povede-li se. Ale to už je jiné téma. Pro dobré slovo, pro vyslechnutí druhého a pro úsměv je prostor všude. Nebojme se ho využít.                                                    

Příspěvek do sborníku Dialog na cestě, 2006