Tomáš Třeštík: TORZO ANDĚLA

A zase jaro, bůhví kolikáté

Sebe se ptáme: můžem? smíme?

Nic, nic a všechno bude jinak

jak sobě v koutech mlčky sníme…

Naděje má vizáž přitroublého kamelota

Starého dne hluboko do kapsy

Jsme vyděrači,

chcem víc od života než platit daň a přežít kolapsy…

Tak neplač, nezoufej, to nemá cenu

už nevrátí se ta noc probdělá

Vždyť zrození i smrt jsou jenom za odměnu

a člověk, to není víc, než torzo anděla…

JUDITIN MOST

Je čas k mluvení a jindy, jindy zas čas mlčet…

Je čas k mluvení - tedy říkáme: „Na naše bedra tento kříž“

však naše nohy s bídou unesou,

co zbylo po všech alkoholech a éterech…

Neboť v příbojích lásky bylo nám býti skálou i větrem…

Je čas k mlčení - tedy mlčky, hořce milujeme

Verlainův pohrobek déšť bubnuje pátý den do svědomí

a náš psychedelický pán už pátý den odděluje zrno od plev…

zatímco my prostí zůstáváme jako strom ke stromu

srdce k srdci kámen ke kameni do zdiva svázaní…

TŘETÍ BÁSEŇ O TICHU

Ticho je činžák oblohy o třetí ranní

ticho je cvrček na viole

madona usmívá se,

nemá zdání o svojí gloriole…

Ticho, volavka a tůň a tiše hoří knoty

tiše, potichoučku pije kůň a mlčky odlétají hejna do nicoty…

Blahoslavení osamělí už neděsí je zánik hmoty

Snad brody řek je nerozdělí

vždyť pijí do ticha až do němoty…

MLČENÍ APOŠTOLA PAVLA

Z těžkopádných jisker bdění

křesadlem noci obraz světa v srdci rozdmýchaný

První polibek slunce je mdlý jako víno k posledku nalévané…

Z noci ráno

Z hrdiny zloděj slepic a z knih nakonec hrstka práchniviny

Kříž zůstane křížem ať kolikrát chceš byl pozlacen

Výsměch mocných hladu výsměch rozumu naději chátra shýbající se pro kámen…

Ne, ani my nebyli lepší - z naší odvahy jen Pán ve svém sadu strašáky nastavěl…

MALÝ UNDERGROUND

Říkají mi Malý Underground a já hraji písně flašinetářů Had flétny svíjí se po třech oktávách… Kolovrátek staré desky dvacet let točí se vrací nám tu stárnoucí vizi dlouhých vlasů a politých stolů V říjnové mlze mizí vypasené zadky tažných koní… Jsme příliš staří už nezemřeme… Už nezemřeme po dobrém na předávkování dubnovým slunkem nebo pod lavinou slov prázdných jako kádě v Káni Galilejské… Ale na co jsem se Vás vlastně chtěl zeptat…?

Básně jsou ze sbírky Tomáše Třeštíka: Staré zahrady, vydavatelství Host, Brno 2003