Mgr. Zuzana Havelková (* 16. 8. 1956, Praha) je redaktorka, korektorka, novinářka a knihovnice, členka literárně-dramatického klubu Dialog na cestě.
Narodila se na Starém Městě pražském. Absolvovala Střední knihovnickou školu a Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy. Profesně se dlouhodobě věnuje redakční, novinářské a knihovnické práci.
Pracovala jako redaktorka čtrnáctideníku Školství a věda, časopisu pro současné výtvarné umění Ateliér a odborného periodika Folia Microbiologica, zaměřeného na mikrobiologii a imunologii. Nejdelší část svého profesního života spojila s Národní knihovnou České republiky, kde od počátku 90. let působila jako redaktorka periodik Informační bulletin NK ČR a Bulletin plus NK ČR. Podílela se také na počátcích pravidelného vydávání výročních zpráv Národní knihovny. Řadu let pracuje jako knihovnice.
Literatura a výtvarné umění patří k jejím dlouhodobým zájmům. Věnuje se psaní článků a fotografování, v minulosti ji přitahovala také divadla malých forem. V roce 2023 vydala básnickou sbírku Sčítej a odčítej, kterou ilustracemi doprovodila Vlasta Polívková.
Zuzana Havelková: Proč potřebuji Dialog
Žijeme v době, kdy tradiční hodnoty jsou denně podrobovány zkoušce vytrvalosti. Snad tomu tak bylo odedávna, i když určitě ne v takové míře a intenzitě jako dnes, kdy lidský hlas je přenesen na druhou polokouli naprosto synchronně, jak bylo slovo vyřčeno, v té stejné setině vteřiny je v tisíce kilometrů vzdáleném místě přijato.
Číst dále
Vše kolem nás je podrobováno analýzám a syntézám, zkoumáno ze všech možných zorných úhlů, stává se předmětem experimentu, čelí množství argumentů, úvah a nahodilých nápadů.
Televize, rozhlas, internet, tisk a další zdroje každodenně přilévají další a další impulsy, které nutí člověka, aby se jimi zabýval, aby je třídil, vyřazoval a vypouštěl anebo naopak přijal za své a dál s nimi pracoval, rozvíjel je, popřípadě uložil do svých vědomostních zásob.
A vedle toho, že se na nás denně valí spousta nových a nových informací, rozkmitává řada těchto informací náš pracně sestavený pohled na svět. A člověk dospívá k tomu, že potřebuje s někým hovořit, vést dialog, že si potřebuje s někým porozumět anebo vyslechnout lidská slova, která bez agresivity, hádek a nesvárů předloží námitky, pomohou upevnit nebo poopravit názor, představu, myšlenku.
A to je v dnešní době opravdu cenné a vzácné. Proto jsem vděčná osudu, že mě dovedl až k Dialogu na cestě.
