Vladimír Stibor se spisovatelkami Dialogu na cestě.

Vladimír Stibor (* 25. února 1959, Benešov) je český básník, spisovatel, publicista, editor a fotograf.

Dětství prožil v kraji pod Cunkovem na Sedlčansku, kam se po téměř dvacetiletém pobytu v Praze vrátil. Studovat původně nesměl, protože jeho otec Štěpán nepodepsal souhlas se vstupem okupačních vojsk v srpnu 1968. Vladimír Stibor se vyučil knihkupcem v Luhačovicích a později dálkově absolvoval gymnázium.

Během života prošel řadou zaměstnání. Pracoval mimo jiné jako knihkupec, jezdil se sanitkou a působil jako „strejda“ v dětském domově. Svou profesní dráhu zakončil jako topič v pivovaru ve Vysokém Chlumci.

Literárně se věnuje především poezii, ale také próze a publicistice. Vydal více než dvacet básnických sbírek. K jeho starším knihám patří například Návrat měsíčních vzducholodí a povídková kniha Řeka poutníků z roku 2003. Je rovněž autorem řady rozhovorů s osobnostmi české kulturní a umělecké scény.

Významnou součástí jeho literární práce je editorská činnost. Inicioval vznik řady almanachů české poezie, na nichž se podílí jako editor i autor. Vedle nich se podílel na přípravě sborníků věnovaných krajině, historii a osobnostem Sedlčanska a Petrovicka.

Za knihu Krajem lidí a kamenů III, kterou připravil jako autor a editor spolu s dalšími spoluautory, získal v roce 2013 mezinárodní Cenu Egona Ervina Kische. V roce 2016 převzal za antologii Rybáři odlivu, na níž se podílel jako editor a spoluautor, také Cenu Petra Jilemnického.

Od ledna 2002 je členem Obce spisovatelů. Dlouhodobě je spjat s krajinou Sedlčanska a Petrovicka, která se výrazně promítá také do jeho literární tvorby.

O poezii říká, že je nedílnou součástí tohoto světa, i když to tak někdy nevypadá, a že se vrací především tehdy, trpíme-li nedostatkem krásy.

Vedle literární tvorby se Vladimír Stibor výrazně věnuje také reportážní a umělecké fotografii. Během přibližně deseti let uspořádal kolem pětadvaceti samostatných výstav na různých místech České republiky i v Bratislavě. Jeho černobílé fotografie zachycují především krajinu, přírodu a prostředí, k němuž má osobní vztah. Fotografickou tvorbu představil také ve dvou knihách Můj malý svět a Cesty domova. K jeho výstavám patří například Zahrady pouští, Ve stínu hory Sněžky či Polibky krajiny.

S Dialogem na cestě pojí Vladimíra Stibora dlouholetá spolupráce. Již v roce 2007 jej Dialog představoval jako příznivce klubu a zveřejňoval jeho verše. Od té doby se pravidelně setkává s jeho členy a příznivci při autorských čteních, literárních večerech a dalších kulturních akcích. V pražském Karlíně byla v červnu 2023 představena jeho básnická sbírka Kameny cest, v roce 2024 následoval almanach české poezie Dvě minuty od pravdy a v roce 2025 Poslední zhasne. Stiborovy almanachy jsou zároveň místem, kde se jeho tvorba dlouhodobě setkává s poezií autorů spojených s Dialogem na cestě.