Vladimír Tomeš (* 27. února 1930, Dolní Poustevna – † 4. září 2019, Praha) byl český rozhlasový režisér, herec a překladatel z němčiny. Významnou část svého profesního života spojil s Československým, později Českým rozhlasem a s překlady německy psané dramatické a krásné literatury.

V roce 1952 absolvoval herectví na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze. Poté působil jako herec v Městském divadle v Mladé Boleslavi, v Krajském divadle v Hradci Králové a v Městském divadle v Příbrami. Vedle herecké práce organizoval také večery poezie, čímž se postupně přibližoval k literární a rozhlasové tvorbě.

V roce 1961 nastoupil do Československého rozhlasu v Plzni, kde se jako režisér věnoval především literárním a dramatickým pořadům. V polovině sedmdesátých let přešel do pražské Hlavní redakce literárně-dramatického vysílání. V rozhlase působil až do odchodu do důchodu v roce 1994 a poté s ním dále externě spolupracoval. Režíroval rozhlasové hry, četby, literární pásma a další slovesné pořady.

Právě práce pro rozhlas jej přivedla také k překládání. Pro jeho další překladatelskou dráhu bylo významné setkání a následné přátelství s německým dramatikem Tankredem Dorstem, s nímž se seznámil v roce 1967. Do češtiny převedl řadu Dorstových her, mezi nimi rozsáhlé drama Merlin aneb Pustá zem, které bylo poprvé uvedeno v roce 1987 v pražském Realistickém divadle a později také na dalších českých a moravských scénách. Knižně překlad vyšel v roce 1998 v nakladatelství Větrné mlýny.

Z Dorstovy tvorby přeložil také hry Pan Paul, Legenda o nebohém Jindřichovi a Já, Feuerbach. Jeho překlady byly uváděny mimo jiné v Národním divadle v Praze, Národním divadle v Brně, Městském divadle Zlín, Divadle Husa na provázku, Západočeském divadle v Chebu a Moravském divadle Olomouc.

Vedle Tankreda Dorsta překládal také díla Arthura Schnitzlera, Petera Altenberga, Stefana Zweiga, Hermanna Hesseho, Thomase Bernharda, Franze Grillparzera, Heinricha von Kleista a dalších německy píšících autorů. K jeho známým překladům patří Schnitzlerův cyklus aktovek Anatol, Bernhardův Divadelník, Grillparzerovy Vlny moře a lásky nebo Goethův Torquato Tasso.

Knižně vyšly například jeho překlady Schnitzlerových próz Slečna Elsa a jiné povídky (1977), Altenbergových drobných próz Ten blázen Altenberg (1982), knihy Maxie Wanderové Život, skvělá alternativa (1985) či prózy Stefana Zweiga. Významnou část jeho překladatelské práce představovalo dílo Hermanna Hesseho. Připravil vlastní výbor Hesseho drobných próz Malé radosti (1993), překládal jeho poezii a prózu a podílel se také na českém vydávání Hesseho souborného díla.

Vladimír Tomeš dokázal ve své práci přirozeně propojovat divadlo, literaturu, překlad a rozhlasovou režii. Řadě děl, která přeložil do češtiny, dal následně jako režisér také jejich rozhlasovou podobu.

S Dialogem na cestě je spojen jako jeden z jeho hostů. Dne 19. října 2005 zde byl představen jako rozhlasový režisér a překladatel, zejména v souvislosti se svou dlouholetou prací pro Československý rozhlas a překlady německy psané literatury, především dramatických děl Tankreda Dorsta.