O nás Řekli o nás Kde nás najdete  Členové a hosté Aktuální program

Výtvarná dílna

Literární dílna

Biblická dílna

Tvorba členů a hostů

Rozhovory

Archiv akcí

"22. 4. 2010 - Natáčení květnového pořadu Ordo amoris - Řád lásky - pro Rádio Proglas" 

  Vysílání 3. 5.2010 Autorka: Markéta Hlasivcová, režie: Olga Nytrová, účinkuje Literárně dramatický klub Dialog na cestě: Olga Nytrová, Markéta Hlasivcová, Květa Salmonová, Jan Železný, Jan Klepárník. Záznam a sestřih: Pavel Smolek, studio Kristian. Redaktorka: Anna Štěpánková Za dva týdny natáčíme znovu- Svatodušní téma Natáčení ve studiu Kristian - Rádio Proglas - Ordo amoris - Řád lásky Natáčení ve studiu Kristian - Rádio Proglas Ted ještě sestříhat a nahrávka putuje do Brna Za dva týdny natáčíme znovu - Svatodušní téma

O nás Řekli o nás Kde nás najdete  Členové a hosté Aktuální program

Výtvarná dílna

Literární dílna

Biblická dílna

Tvorba členů a hostů

Rozhovory

Archiv akcí

"Putování za duší s houslemi poezie na Podorlicku 12.7-14.7.2005

   Nová oslovující setkání, možnosti podělit se o dar poezie a hledání na cestě, jsou něčím, co život naplňuje a obohacuje. A proto se Literárně dramatický klub Dialog na cestě i letos v létě vydal na čtyřdenní turné, tentokrát do Východočeského kraje. Navázal tím na desetiletou tradici ekumenického duchovně kulturního setkávání na Podorlicku, na jejímž vybudování má velkou zásluhu především br. farář Erwin Kukuczka, sám výborný básník, spisovatel a divadelník. Členové klubu měli tu čest, že mohli zahájit druhou dekádu této nadějné tradice a jít ve šlépějích tak na známých umělců, jako jsou například H. Kofránková, J. Molavcová, A. Strejček, J. Vlasák či F. Derfler. Publikum bylo ekumenické, v tomto kraji spolu v posledních letech dobře komunikují faráři a jednotlivé náboženské obce. Literárně dramatický klub Dialog na cestě reprezentovali Olga Nytrová, Markéta Hlasivcová, Lucie Hlasivcová, Zdeněk Loníček a Václav Strachota, jako host spolupracoval Erwin Kukuczka. 

   

   Úvodní večer patřil eseji Rajská zahrada Boží blízkosti, autorky ses. Olgy Nytrové. Zazněla v Husově sboru v České Třebové, kde působí ses. Mgr. Lidmila Kukuczková. Úryvky z vystoupení přijela pro místní diváky natočit i kabelová televize OIK (Orlický informační kanál). Po skončení mohli účinkující okamžitě slyšet reakce diváků. Nejmladším z nich byl šestnáctiletý Aleš Linc, který se chystá studovat na zdravotní škole. Poděkoval za možnost shlédnout pořad, který nutí posluchače k zamyšlení. Zaujala ho i meditativní živá doprovodná hudba V. Strachoty. Spokojená byla také seniorská návštěvnice, pětaosmdesátiletá zdravotní sestra M. Kubiasová. Vtipně poznamenala, že kromě velké knihovny má doma také "rajskou zahrádku", a o oboje s láskou pečuje. Ses. farářka Kukuczková k tomu doplnila, že díky této zahradě má místní husitský kostel stálou a krásnou květinovou výzdobu.    Další den po ránu si klubisté cestou na rozhlednu na Andrlově chlumu, který leží 560 m nad mořem, vychutnali krásu místní přírody. Byla skvělá viditelnost, z vrcholu věže pozorovali Orlické hory i vrcholky Krkonoš, které se rýsovaly na obzoru. Potom poobědvali na terase zdejší chaty Hvězda, patřící Českým turistům, kam je pozval místní starousedlík, překladatel Ing. Petr Koutný. Husův sbor v Žamberku, kde slouží bratr Kukuczka, přivítal recitátory odpoledne. Po komponovaném pořadu z tvorby členů klubu "Tajně naladěné housle poezie" na vystupující čekala příjemná odměna. V nově zrenovované místnosti, kde se konají biblické a v zimě i bohoslužby, si pochutnali na vydatné svačině. Smažené řízky plněné sýrem, se zeleninovou oblohou, salát a třešňové koláče nachystaly s předsedkyní Rady starších Z. Šlézovou sestry J. Kalousová a M. Suchodolová. Všechny tři mají rády poezii. Sestra Šlézová nám říkala, že bychom mohli opět někdy přijet a představit svůj nový literární program v žamberecké knihovně. Později večer se vystupující stali hosty ambitu katolické kaple sv. Jana Nepomuckého, stojícího uprostřed lesního ticha, na vysokém kopci nad Letohradem. V publiku se sešlo na osm desítek lidí, sedících na pohodlných dřevěných lavicích. Hledání "rajské zahrady Boží blízkosti" pod širým a šeřícím se nebem mělo neopakovatelnou atmosféru a nakonec bylo odměněno dlouhým potleskem spokojených diváků. Nezbytný déšť, který provází letošní léto, džentlmensky počkal a spustil svou spršku těsně po ukončení představení. Ve Společenském centru Nový dvůr potom následovala společná večeře vystupujících se zástupci města a pracovníky charity, např. s manžely Náhlíkovými, spoluorganizujícími ekumenické kulturní akce. Ke slovu zde přišla i oddechovější témata, veselé historky z cestování, z divadel, z filmového natáčení a plejáda anekdot osvědčených bavičů z řad klubu. 

   Třetí den účinkující navštívili evangelický kostel J. A. Komenského v Brandýse nad Orlicí. Po představení je přišel vyzpovídat a fotografovat novinář a spisovatel Jaroslav Hubený, který nedávno vydal ve vydavatelství Oftis, v Ústí nad Orlicí, novelu Cesta za zrcadlem. Všechny přítomné pak potěšil ohlas dvou divaček na právě shlédnuté představení. Sestra Josefa Benešová konstatovala: "Je o čem přemýšlet. Připravili jste mi sváteční podvečer a pootevřeli mi dvířka tajemství." Ses. Milena Coufalová přinesla kytici kopretin se slovy: "Ráda bych vám poděkovala za letošní Putování za duší. Dali jste nám nahlédnout do světů nazývaných rajskou zahradou. Měla jsme vždycky o ráji své dost konkrétní představy - ale ta vaše vize je úžasně magická. Duchovní poezie pomáhá pochopit, co je to duše. Ať potěšíte i další posluchače."     Na závěr potom účastníci Putování za duší vystoupili - se svou tvorbou a poezií současných křesťanských básníků - v modlitebně na faře svých hostitelů v Ústí nad Orlicí. Po této tečce za letošním Putováním za duší byli odměněni z rukou ses. farářky L. Kukuczkové originálními dárečky: kamínky pro štěstí, záložkami do knížky s biblickými citáty a kyticí mateřídoušky. Část publika se pak ještě zdržela a chtěla si popovídat. "Moc jsem se na váš program těšila. Hodně jsem už v Českém zápase četla o vaší činnosti, a tak jsem byla zvědavá, jak vypadá Literárně dramatický klub Dialog na cestě v živé podobě," řekla účinkujícím sestra Dvořáková. "Jsem učitelka češtiny, takže poezii mám ráda. Učívala jsem na odborných učilištích, a přestože to byli budoucí chovatelé koní či traktoristé, vždycky jsem se snažila, aby alespoň něco z poezie poznali. Vzpomínám si, že kolega o mně jednou napsal do místních novin, že se snažím, aby zemědělci neviděli jen půdu, kterou orají, ale i "skřivánka nad nimi". Mám ráda spisovatelky z řad CČSH: Jarmilu Konečnou a také Jindřišku Kubáčovou, četla jsem od ní báječnou knížku povídek Dům v nádražní ulici. K mým nejoblíbenějším autorům patří také Viktor Fischl - toho sbírám, kupuji, rozdávám, z básníků J. Seifert, J. Orten, je jich hodně. Také šéfredaktor Ústeckého zpravodaje, Milan Richter, potěšil klubisty příznivým ohlasem. "Navštěvuji Putování za duší každoročně. Byl jsem pořadem nadšen, protože co recitátor, to zajímavá osobnost, pěkný zážitek. Rád o vás napíšu v měsíčníku, který v Ústí nad Orlicí vydávám." 

  

   Závěrečnou večeři na rozloučenou připravila na farní zahradě vzorná hostitelka, ses. farářka Kukuczková. Účinkující si pod hvězdami pochutnali na grilovaných klobáskách dvojího druhu s hořčicí, kterou specielně vyrábí pán domu. Ten všechny překvapil vtipným knižním dárkem, "Vážení truchlící a ostatní hosté, poezie posbíraná při poslední pouti" - sepsal Ladislav Muška, muzikant hrající na pohřbech. Br. faráři Kukuczkovi patřilo i závěrečné slovo k průběhu celé akce. "Jsem rád, že se 11. ročník Putování za duší přece jen uskutečnil. Takováto setkání jsou duchovní potravou například pro lidi, které i v létě zajímají kulturní a duchovní zážitky, ale rovněž pro ty z nás, kteří "nejedou k moři, protože hlídají vnoučata". Původně jsem si letos chtěl dát pauzu. Ozývali se mi však pravidelní návštěvníci mých pořadů a ty jsem nechtěl zklamat. Jak konstatuje moje žena, 'tradice se sice dá zrušit během pěti minut, ale pak se těžko obnovuje'. S Literárně dramatickým klubem Dialog na cestě jsem se seznámil na jaře v pražské NO Karlín, kde klubisté připravili autorský večer z mé tvorby a besedu se mnou. A proto mě také během přemýšlení o účinkujících napadlo, že by členové klubu mohli být pozváni jako letošní hosté."

Olga Nytrová

Publikováno v Českém zápase č. 41, 2005 

O nás Řekli o nás Kde nás najdete  Členové a hosté Aktuální program

Výtvarná dílna

Literární dílna

Biblická dílna

Tvorba členů a hostů

Co čteme, o čem přemýšlíme

Rozhovory

Partneři

Zajděte do divadla

Obec spisovatelů

Archiv akcí

Sborníky ke stažení

"Obec spisovatelů, KALF a PEN klub"

- Proč mají andělé křídla? - poetické odpoledne s básníkem Lojzou Marhoulem - Setkání třetího věku - 26. 2. 2013 v 15 hodinFotoreportáž zde ...  

- Mobelův poetický domek - pozvánka

otevře v sobotu 23. března 2013 ve 14 hodin Alois Lolin Mobel. (Domek bude poskytovat krátkodobý azyl literátům, kteří potřebují klid a pohodu pro svoji tvorbu.)  Za příjemného jarního odpoledne, s malým občerstvením a dobrou náladou se seznámíme s historií Mobelovy ceny a informacemi o zahájení provozu Mobelova domku. Na setkání s Vámi se těší, za podpory předsedy Obce spisovatelů Tomáše Magnuska, Alois Marhoul Adresa: Alois Marhoul 252 04 Čisovice 123 mobil: 602308363 mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.www.marhoul.eu Spojení autem: po Strakonické č.4, výjezd Mníšek pod Brdy vlak: Praha hl. nádraží (směr Dobříš) výstup Čisovice 10,30 nebo 13,00 autobus: Praha Smíchovské nádraží, výstup Mníšek pod Brdy Pražská linka 321: 11,00 12,00 13,00 linka 317: 11,30

 

- Olga Nytrová - Každý den může mít křídla - Anotace

  

Ve třiadvacáté knize Olgy Nytrové „Každý den může mít křídla“ naleznete především soubor sloupků a malých úvah, publikovaných v posledních letech v Českém zápase, které získaly příznivý čtenářský ohlas. Dále jsou zde zařazeny kratší prózy a zamyšlení z časopisu Pražské diecéze Husita, z Křesťanské revue apod. Autorka, působící též jako vysokoškolská pedagožka, se ve svých textech zabývá partnerskými vztahy, rodinou, lidskou zralostí, mezigeneračním dialogem, tradičními hodnotami a ctnostmi. Aby zajímavým způsobem přiblížila otázky hodnotových postojů, lidskosti, odpovědnosti, svědomí, odpuštění, vděčnosti, naděje a vztahu k tomu, co nás přesahuje, vypráví O. Nytrová v rámci svých malých próz i skutečné krátké příběhy ze života, které zná z rodiny, od přátel, z vyprávění známých i ze své investigativní novinářské práce. Kromě toho ve svých textech nabízí i malé vhledy do dílny myslitelů a různých odborníků z oblasti humanitních věd a využívá přitom své dlouholeté publicistické zkušenosti.

 

- Václav Tikovský, spisovatel a novinář oslavil 75. narozeniny 14. 11. 2012 Fotoreportáž zde ...  

 

- Laudatio Romanovi Kaliskému k udělení Ceny Vojtěcha Zamarovského - Ján Čomaj                  ke stažení

- Pozvánka

- Jubileum spisovatele a novináře Ing. Václava Strachoty - 25.9.2012 Fotoreportáž zde ...

 

- Beseda na průmyslové škole v Letohradě - 20. 9. 2012 Fotoreportáž zde ...

 

- Letohrad - město literatury faktu - 19. a 20. 9. 2012 - udělování Cen E.E.Kische a regionální ceny M.IvanovaFotoreportáž zde ...

- Setkání KALFu v Letohradě 2012 Profesor Robert Kvaček obdržel hlavní Cenu E.E.Kische v Letohradě 2012 Dr.Karel Richter, předseda KALFu dr. Mirek Hlaváč, dr. Olga Nytrová a Mirek Sígl v Letohradě 2012- Československá obec legionářská udělila pamětní medaili PhDr. Miroslavě Polákové, Ph.D. -Pozvánka Detailnější informace a pozvánka ke staženíPozvánka 1Pozvánka 2-Pozvánka- Olga Nytrová - Sloupky v týdeníku Český zápas (květen , červen 2012)   K nahlédnutí zde...- Pozvánka na narozeniny Olgy Nytrové

- Básnický večer na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy - 14.5.2012 - fotoreportáž 

- UPCexpress - 3 minuty s ... Olga Nytrová - Dialog mezi hodnotami aneb Hodnoty vyřčené a hodnoty žité O. Nytrová hovoří před kamerou o své 22. knížce Dialog mezi hodnotami Každý z nás hledá univerzalitu a zamýšlí se občas nad všeplatnými lidskými hodnotami. Uvědomuje si, jak jsou vnitřně provázané. Hodnoty a hodnotová orientace jsou součástí osobnosti. Spolu s potřebami, zájmy a postoji vytvářejí motivaci k jednání člověka a určují směr jeho jednání.Video ke zhlednutí na http://www.youtube.com/watch?v=LwqR0BZyWBM

- Oslava Prezentace z oslavy narozenin M. Matouše. Pásmo sestavila Markéta Hlasivcová.Článek k oslavě narozenin M.Matouše. Autoři článku Olgy Nytrová a Václav Strachota, účinkoval LDK Dialog na cestě. - Fotoreportáže

Spisovatel Zdeněk Janík z Pen klubu v Karlíně 13.12.11

-fotoreportáž  Natáčení na Rádiu Regina - Český rozhlas - 25.11.2011 v Karlíně

-fotoreportáž

Natáčení ve studiu UPC - SAT PLUS 5.-10.11 -fotoreportáž Cena Vojtěcha Zamarovského - Banská Štiavnice 17. a 18. 10. 2011

-fotoreportáž Vážené dámy, vážení páni, najprv niekoľko viet z biografie: Roman Cílek sa narodil 4. marca 1937 v Českých Budějoviciach, no od desiatich rokov žil v Prahe. Po maturite pracoval ako redaktor v rozličných periodikách, od roku 1989 sa venuje výlučne literárnej tvorbe. Je niekoľkonásobným laureátom Ceny E. E. Kischa, Ceny M. Ivanova a ďalších ocenení. Je spoluzakladateľom českého KALF-u a je jeho podpredsedom. Nesporne patrí medzi popredných českých spisovateľov literatúry faktu. Svedčí o tom nielen počet kníh, ktoré vydal, ich počet prekročil päťdesiat, ale aj ich kvalita a v nemalej miere obľúbenosť u čitateľov. A to nielen českých, ale aj slovenských. Medzi kolegami je známy svojou pracovitosťou. Píše každý deň, čo považuje za systémový prístup k tvorbe. Tomu ho naučil Ota Pavel, spisovateľ a redakčný kolega z počiatkov Cílkovej žurnalistickej práce. Vtedy mu povedal: „Stačí, aby si denne napísal iba pár riadkov.“ Z tých každodenných pár riadkov vznikli reportáže, rozhlasové hry, detektívky či príbehy s kriminálnou zápletkou a, samozrejme, knihy literatúry faktu. Tým debutom z literatúry faktu bola kniha Případ Fränkel a ti druzí, ktorá uzrelo svetlo sveta roku 1963. A od toho roku rok čo rok vychádzali z rotačky Cílkove knihy. Občas to boli aj dve knihy ročne, či knihy v druhom vydaní. Zatiaľ to skončilo pri nedávno vydanej knihe o Hitlerovom miláčikovi, ktorého Eisenhover voľakedy nazval najnebezpečnejším človekom Európy. Kniha má titul Ja, Otto Skorzeny- hrdina či gauner. S úspechom sa stretla aj Cílkova kniha Výstřely ve vile Edelweis. Tá dokonca našla podobu aj vo filmovom spracovaní. Kniha a film sú o osude židovského filozofa Teodora Lessiga skrývajúceho sa pred fašistami. Jeho život vyhasne výstrelmi zo zbraní najatých vrahov. Roman Cílek svoje knihy stavia na dramatických udalostiach, kde hrdina často stojí zoči-voči osudovému zlomu, na hranici osudového rozhodnutia a často sa jeho osud končí tragicky. Vždy mu ako autorovi ide o zobrazenie čohosi (udalosti či životného príbehu), vymykajúcemu sa zo všednosti. A navyše v príbehu, udalosti je aj čosi tajomné, menej známe či neznáme. To platí aj o knihách literatúry faktu, či o kriminálnych príbehoch. Vždy je základom skutočnosť, ktorú Roman Cílek oblieka do literárneho obleku literatúry faktu, čo v nijakom prípade neznamená automatické netvorivé kladenie faktu ku faktu, ale robí to, čo literatúru faktu povyšuje na úroveň jedného zo žánrov prózy, teda faktom vdychuje život. Nečudo, že literatúra faktu potom stojí kdesi na rozhraní vecnej literatúry a beletrie. Na ozrejmenie tohto konštatovania nám môže poslúžiť príbeh Oprátka za osem mŕtvych, kde Cílek rozpráva príbeh Oľgy Hepnarovej, ktorá nákladným autom nabehla na nič netušiacich ľudí čakajúcich na električku. Cílkovi nešlo iba o prvoplánový príbeh viacnásobnej vraždy, ale o to, aby zdôraznil, že tak urobila preto, lebo sama nevedela žiť. A trest smrti bol pre ňu spôsob samovraždy.    Literatúra faktu a krimi príbehy. Čo majú v Cílkovej tvorbe spoločné? Podľa autora v oboch prípadoch ide o obťažné hľadanie pravdy a ako Cílek zdôrazňuje „nie čiernobielej pravdy.“ A preto si myslí, že literatúra faktu je druh tvorby pripomínajúci „pokorné zbieranie kamienkov.“ Výsledkom je hotové dielo nesúce v sebe rozličné vrstvy literatúry faktu: faktografickú, dokumentárnu, empirickú, vrstvu získanú naštudovaním a čiastočne aj fantazijnú.    Talent Romana Cílka sa prejavoval už od skorej mladosti. Mohol si pre svoju realizáciu vybrať hociktorý druh literárnej tvorby. On si vybral literatúru faktu. Prečo? Priviedla ho k nej zvedavosť, nechuť pozerať sa na veci ako čierne a biele, zážitky z detstva (treba spomenúť, že jeho otca v čase haydrichiády popravili, odsun s matkou do pohraničia, roku 1945 výbuch munície v Ústeckom Krásnom Brezne a to, že videl aj českú pomstu na nemeckom obyvateľstve v povojnových rokoch). To ho priviedlo k tomu, že sa rozhodol o tom všetkom napísať a „byť spravodlivým pri mojom pohľade.“ Aj to je základ toho, že najčastejšími Cílkovými témami sú časy nacistickej okupácie, protifašistického odboja, obdobie krátko po okupácii...    Na otázku, čo považuje v literatúre faktu za najťažšie povedal: „Docieliť to, aby literatúra bola protivníkom zla.“     Ivan Szabó (prednesené 17. 10. 2010 v Banskej Štiavnici pri príležitosti odovzdávania Ceny V. Zamarovského) * Vážený pán Hykisch, milý náš priateľ Tonko, akosi už to tak býva zvykom, že pri udeľovaní cien i pri blížiacom sa životnom jubileu je asi viac príležitostí sa zamyslieť nad autorovým životom i jeho dielom. Každý si prežívame svoj život, myslíme na udalosti, ktoré ho ovplyvnili, viedli a poznačili. Ty si vlastne začal nástup svojho dospelého života neblahou udalosťou, ktorá Ťa akosi zaškatuľkovala a niesla sa s Tebou dlhých 40 rokov so všetkými negatívnymi dôsledkami. Tvoj sen, túžba po slobodnejšom živote a možno aj túžba po mladíckom dobrodružstve sa zmenili na tvrdú realitu. Veď za nedovolené prekročenie hranice, za čo by bolo ešte pred niekoľkými rokmi, hádam, najbrutálnejším trestom pár faciek na strážnici financov, si sa na dlhý čas stal podozrivým elementom. Je obdivuhodné, že si sa nevzdal. Aj napriek nepriaznivým hodnoteniam v curiculuum vitae a rôznych posudkoch si húževnato šiel za svojím cieľom, dosiahnuť aspoň z mála šancí, ktoré sa Ti ponúkali, maximum. Aj keď si vyštudoval ekonómiu, ťahalo Ťa to k literatúre. Tvoj debutový román Krok do neznáma najprv zošrotovali a vydali ho až po štyroch rokoch. Akosi Ti bolo stále súdené vyrovnávať sa s ťažkosťami pri vydávaní kníh, a to nielen v čase diktatúry, ale, paradoxne, aj dnes v čase slobody slova, keď je problém sa slobodne vyjadriť kvalitným umeleckým slovom pre komercializáciu kultúry a nedostatok finančných prostriedkov na kvalitné umenie.    Po závane slobody koncom šesťdesiatych rokov prišlo horké vytriezvenie, tvrdý dopad do normálnej, či znormalizovanej reality, znovu zákazy, podozrievania, šikanovanie, zákazy a znova zákazy. Správny chlap sa však nevzdá za žiadnych okolností, bojuje, a keď to treba, hľadá aj tú najmenšiu štrbinku, kade by prekĺzol. Tou štrbinkou sa pre Teba stal historický román, nielenže si sa cez minulosť mohol vyjadrovať aj o súčasnosti, a napísal si román Milujte kráľovnú o osvietenej panovníčke Márie Terézie a, a to treba tu v Banskej Štiavnici zdôrazniť, znovu si uviedol do čitateľskej pozornosti toto nádherné a na históriu i pamiatky bohaté mesto prostredníctvom príbehu tajomného umelca známeho len pod skratkou M. S. v románe Čas majstrov. Tieto diela sú výstižným príkladom, ako spájať hodnoverné historické fakty s autorovou fantáziou a patria k tomu najlepšiemu, čo v slovenskej literatúre v tomto žánri vzniklo.    Spoločenské zmeny Ťa zastihli v najlepšom veku, aby si stihol sa aj politicky angažovať pri premene našej vlasti na demokratický štát ako poslanec SNR a neskôr aj ako jej reprezentant v zahraničí v krajine, ktorú si pravdivo opísal v roku 1968 v cestopisnej eseji Kanada nie je kanada. Literárne si priam rozkvitol, a to nielen v umeleckej próze, ale začal si sa vo svojich esejach zaoberať budúcnosťou Slovenska i globálnymi problémami súčasnosti. Využil si aj bohatú históriu svojej rodiny a pripomenul si, že Tvoj strýko a menovec bol pobočníkom možno trochu čudáckeho panovníka, bulharského cára Ferdinanda Coburského. Spolu s románom Spomeň si na cára musím vyzdvihnúť aj Tvoju prózu Rozkoše dávnych čias, románu, ktorý podobne ako štyridsať rokov pred ním Námestie v Mähringu, zachytáva drámu Tvojho života. Rozkoše sú výnimočnou kronikou udalostí, ktorými žila naša spoločnosť za posledných sedemdesiat rokov, pohľadom intelektuála, ktorý sa nedá zlomiť nepriazňou osudu.    „Čože je to päťdesiatka,“ spieval mužom pred sedemdesiatimi rokmi František Krištof Veselý, aby dodal im guráž, že život ešte zďaleka nemajú za sebou. Odvtedy sa hranica aktívneho veku výrazne posunula. Dnes, keby to rytmicky sedelo, by sme si mohli zaspievať, čože je to osemdesiatka. Preto verím, milý náš priateľ Tonko, že Cena Vojtecha Zamarovského, ktorú o chvíľu prevezmeš, bude ďalším míľnikom na Tvojej bohatej a úspešnej literárnej púti, od ktorej Ťa neodvrhli ani rôzne ústrky, šikany, perzekúcie a zákazy, ktorých si, žiaľ, prežil viac než dosť. Želám Ti ešte veľa, najmä veľa zdravia, ale aj mnoho tvorivých síl i bohatú autorskú invenciu.  - Aktuální dění   3. ročník Mobelový ceny 25. 8. 2011 -fotoreportáž * *Pouť do Sázavského kláštera se konala v sobotu 25. 6. 2011. V programu vystoupili také pozvaní spisovatelé Stanislav Kubín, Miroslav Matouš a Olga Nytrová. V pořadu v prostředí rajské zahrady zazněly i vybrané ukázky z tvorby spisovatelky Jindřišky Kubáčové. V publiku byl přítomen i bratr patriarcha ThDr. Tomáš Butta. Dr. H.Tonzarová zpovídá dr. O.Nytrovou Básníci S.Kubín, M.Matouš a O.Nytrová vystoupili na Sázavské pouti Při obědě s bratrem patriarchou Kulturní program byl zajímavý Sázavský klášter * Spisovatel, humorista, textař, básník a filosof dr. Ing. Jan Vodňanský slavil své životní jubileum v Činoherním klubu - v neděli 19. 6. 2011Jan Vodňanský si životní jubileum vychutnává O.Nytrová a J.Vodňanský si připíjejí Oslavenec s Táňou Fischerovou Přišla i Kamila Moučková s dcerou * Svět knihy 13. 5. 2011 - Cenu Miroslava Ivanova obdržel od Klubu autorů literatury faktu dr. Zdeněk Mahler za celoživotní dílo. Předávala ředitelka muzea v Jaroměři dr. Olga Mertlíková. Jednu z cen slavnostně předala i Olga Nytrová, členka výboru Klubu autorů literatury faktu.Karel Richter a dr. Zdeněk Mahler Cenu M.Ivanova předává dr. O.Mertlíková z JaroměřeZdeněk Mahler byl na Světě knihy KALFem oceněn za celoživotní dílo - Večer Jiřího Dědečka v PEN klubu - 18. 5. v 17 hodin Spisovatelé v PEN klubu na večeru J.Dědečka Předseda PEN klubu, Jiří Dědeček, představuje své verše Ivan Klíma a Václav Daněk v Pen klubu - Nové knihy    Každý z nás hledá univerzalitu a zamýšlí se občas nad všeplatnými lidskými hodnotami. Uvědomuje si, jak jsou vnitřně provázané. Hodnoty a hodnotová orientace jsou součástí osobnosti. Spolu s potřebami, zájmy a postoji vytvářejí motivaci k jednání člověka a určují směr jeho jednání. Oproti základním potřebám hodnoty představují motivaci socializovanou a kultivovanou, nejsou to izolované prvky bez vzájemných vazeb. Uvažujeme-li o hodnotách, před svoji vnitřní instanci svědomí předstupujeme jako před soud, kde stojíme jako obžalovaní i jako obhájci. Hodnoty v našem osobním životě souvisejí samozřejmě i s tím, jak prožíváme hodnoty v pracovním, profesním životě. V souvislosti s daným tématem se vynořuje řada otázek.     Touží každý člověk po tom, aby mohl rozpoznávat smysl svého života? A hledá jej dokonce i v extrémních životních podmínkách, uveďme kupříkladu psychiatra V. E. Frankla, zabývajícího se v této souvislosti mezní zkušeností koncentračního tábora v době II. světové války.  Co je to setkání člověka s člověkem? Co je „jáství“ a „tyství“, které nás zachraňuje před nicotou? Co je setkání s druhým v dialogu? Je pravý a hluboký dialog převratnou událostí? Jde nám o dialogicky žitý život?     Patří tázání se k lidské podstatě? Toužíme po světle poznání? Jak hodnoty, které uznáváme a přijímáme aplikovat ve svém životě, ve své praxi? A přemýšlí lidská bytost o souladu hodnot, které uznává, se svým životním partnerem?     Proč je někdy v životě tak náročné sladit svoji svobodu s hodnotou k ní úzce přináležející, tedy s odpovědností?     Je láska univerzální hodnota, která motivuje k aktivitám? Přejeme si, řečeno s Komenským, sestoupit z labyrintu světa do ráje svého srdce? Chceme prožívat lásku a přátelství, uskutečňovat své lidské bytí? A je pro nás v této souvislosti důležitá a nenahraditelná rodina jako „kolébka hodnot“ ?     A naopak, setkáváme se často s konfliktem hodnot, těch „vyřčených“ a skutečně „žitých“? Vadí nám příliš konzumně zaměření a sobečtí lidé, kteří jdou takzvaně „přes mrtvoly“? Nebo si myslíme si, že altruismus a obětavost jsou už hodnotami zastaralými a tak se jim z pohodlnosti a egoismu vyhýbáme?     Co je tedy naší perspektivou, co je naší nadějí v uváděných oblastech? Tyto a jiné otázky si kladou autorky publikace Dialog mezi hodnotami pod úhlem své profesní a generační zkušenosti. A jak konstatuje ve své předmluvě k publikaci univ. profesor Jan Barták, „nenabízejí hotové soudy, ale vedou čtenáře k samostatnému souzení. Nedávají tedy hotové recepty, neurčují, co máme dělat, ale poskytují kritéria, podle nichž můžeme posuzovat naše myšlení, rozhodování, vůli k činu a vlastní jednání, za něž neseme odpovědnost.“                                                                                                             Olga Nytrová - FotoreportážeKlub autorů literatury faktu - Oslava 75. narozenin spisovatele Mirka Kučery - 15.3.11 Pen klub - Autorský večer spisovatelky a básnířky Karly Erbové - 16. 3.11  - Pozvánka - Pozvánka - Letohrad - na besedě v letohradském soukromém gymnáziu 23. září 2010

Letohradské soukromé gymnázium Po besedě se studenty Paní zástupkyně s V.Tikovským Spisovatelé s panem ředitelem a jeho zástupkyní Václav Tikovský obdivuje interiér gymnázia Pivoň lesní z výzdoby na gymnáziu Letohrad 2010

-  Pozvánka na KALF 2010(pro zvětšení  klikněte na pozvánky)

" Pamětní list" 

"Valná hromada Obce spisovatelů 19.6.2010 "

  V sobotu 19. 6. se konala valná hromada Obce spisovatelů v zasedací síni Magistrátu hl. města Prahy na Mariánském náměstí č. 2.

Augustin Skýpala a Olga Nytrová  Začala diskuse na valné hromadě Obce s pisovatelů 

Více z fotoreportáže naleznete zde ...

Obec spisovatelů - KALF - Ceny Miroslava Ivanova v Jaroměři - Beseda na základní škole Boženy Němcové v Josefově - 12. 5. 2010 - Hosté spisovatelé dr. Olga Nytrová a Ing. Václav Strachota Spisovatelé dr. Olga Nytrová a Ing. Václav Strachota s panem ředitelem ZŠ B. Němcové v Jaroměři Právě jsem vám prozradil recept na dobré manželství Máme tetičku Olgu a když ta se pro něco rozhodne, manžel, kterému je 90, řekne Ano, dušinko I kluci mají na tváři úsměv, když se mluví humorně o manželství Paní učitelky - češtinářky Opravdu je možný dlouhodobý kvalitní vztah A jak je tomu tedy s tou láskou a věrností Václav Strachota líčí příběhy aligátora Honzička, který žil u Kornalíků v rodině 40 let A jak to bylo dál Beseda se spisovateli žáky oslovila Zaujaté mladé tváře Nejen Mácha a téma lásky, ale i láska ke zvířatům a veselé historky s nimi Žáky 8. a 9. tříd beseda pobavila Spisovatel Ing. Václav Strachota vypráví Paní učitelky po besedě se spisovateli a žákyně 9. třídy 3 Paní učitelky po besedě se spisovateli a žákyně 9. třídy 2 Paní učitelky po besedě se spisovateli a žákyně 9. třídy 1

- Dění v klubu KALF:PhDr. Olga Nytrová byla vyslána za výbor Klubu autorů literatury faktu jako vedoucí české delegace na udělování Ceny Vojtěcha Zamarovského v PezinokuSetkání slovenských a českých spisovatelů literatury faktu – 2009.    Ve dnech 1. a 2. 12. 2009 v královském městě, Pezinoku, uskutečnilo Setkání slovenských a českých spisovatelů literatury faktu. Delegace spisovatelů byla nejprve přijata zdejším primátorem, Oliverem Solgou. Seznámil přítomné auditorium s historií zajímavého města rozkládajícího se u jižního svahu Malých Karpat. Vyjádřil své potěšení nad tím, že právě jeho prosperující město se v tomto roce stane místem, kde budou předány letošní Ceny Vojtěcha Zamarovského. Potom pozval přítomné na úvodní sklenku zdejšího kvalitního bílého vína. Následoval pozdní „odpolední oběd nebo možná raná večeře“, jak bylo vtipně uvedeno v závorce textu na pozvánce.     Po společním stolování se všichni přesunuli do sálu, kde proběhlo udílení ceny, která bývá udělována jednou ročně jen dvěma spisovatelům. Jako vítěze v oblasti slovenské tvorby porota vybrala slovenského spisovatele a novináře Ľuboše Juríka za knihu Krimi prípady reportéra AZ 13/14 – Usmej sa, si na rade – Červená sedma. Děj oceněného díla se odehrává ve 30. letech 20. stol. ve staré Bratislavě. Za českou stanu prestižní Národní cenu Vojtěcha Zamarovského obdržel náš přední historik a znalec zejména napoleonské problematiky univ. prof. dr. Dušan Uhlíř, CSc. z Brna. Dostal ji za své celoživotní dílo v oblasti historie.     Po ukázce z oceněných děl zazněla i hudební produkce. Auditorium si vyslechlo houslový koncert předního interpreta K. Jablkova. Došlo i na „bigbít“, o němž napsal knihu slovenský laureát Ľuboš Jurík. Celá akce byla výborně manažersky připravena, příjemné bylo, že se vše odehrávalo v jedné budově. I večerní raut byl ještě vítanou příležitostí k diskusím i rozhovorům. Prof. Josef Leikert a PhDr.Olga Nytrová v Pezinoku Část české delegace v Pezinoku    Druhý den setkání se nesl ve znamení historických reflexí. V zasedací místnosti zámku slovenských spisovatelů v Budmeřicích (38 km od Bratislavy) usedli za předsednickým stolem prof. dr. Jozef Leikert, dr. Olga Nytrová a dr. Jozef Žatkuliak.    Předseda uvítal přítomné a předal slovo Olze Nytrové. Ta za český Klub autorů literatury faktu, a zejména za jeho výbor, pozdravila shromážděné. Nejprve konstatovala, že ji velmi těší jméno garanta udělované literární ceny, kterého si jako autora nesmírně váží. Přispěla i vyprávěním vlastních vzpomínek na tohoto mezinárodně proslulého autora literatury faktu. Znala ho již od roku 1981, kdy ji s rodinou Zamarovských seznámil její manžel, Ing. Václav Strachota. Ten chodil do základní školy s Peterem, synem spisovatele a od té doby jsou přátelé. Při jednom z rozhovorů pro tisk se Olga Nytrová zeptala V. Zamarovského i na jeho základní spisovatelskou zásadu. „Musí se to především ‘vysedět‘,“ konstatoval tehdy trefně.    Jako další bod programu přítomní vyslechli rozhlasové umělecko-publicistické pásmo o událostech listopadu 1989 „Bola raz Nežná“ autora Emila Benčíka. Po následné diskusi vystoupil se svou přednáškou „Politický vývoj v roce 1989“ historik PhDr. Jozef Žatkuliak, CSc., vědecký pracovník Historického ústavu Slovenské akademie věd v Bratislavě. Diskuse pokračovala i během následujícího oběda v zámeckých prostorách. Příjemnou a inspirativní tečkou letošního setkání slovenských a českých spisovatelů se stala návštěva městské vinotéky v Pezinoku, kam účastníky pan primátor pozval na degustaci zdejších proslulých bílých i červených vín.                                                                                                                         Olga Nytrová - Pozvánka na ples

- Pozvánka do Pezinoku  - Letohrad - město literatury faktu - Spisovatelé Olga Nytrová a Václav Strachota besedovali se žáky základní školyŽákyně 9. třídy při besedě se spisovateli Žáci si prohlížejí knížky Žáci listují v knížkách Ing.Strachota líčí příběhy ze svých knížek Paní ředitelka se spisovateli po besedě Deváťáci listují v knížkách O čem dnešní hosté píší,zjišťují mladé čtenářky - Pozvánka na "XXIV. Setkání  autorů literatury faktu" 23-24.09.2009 v Letohradě   Pozvánka .pdf

    - Jaroměř, město Miroslava Ivanova. Pravidelně zde besedují členové Klubu autorů literatury faktu. Do devátých tříd byli pozvaní manželé Olga Nytrová a Václav Strachota. 9. dubna 2009Při besedě nad knížkamiÚsměvy na tvářích žákůDvojice v první lavici si prohlíží Biblický třpytO.Nytrová, V.Strachota, Vlasta NejedláPohled do třídy - Ples spisovatelů aneb staropražská merenda 15. 11. 2008 v proslulé tančírně Na Marjánce Jan Vodňanský připíjí plesu Spisovatel Roman Ráž ve společnosti Ivany Vodňanské Radost z tance Sochař Kurt Gebauer s manželkou Jan Váchal a Alena Vávrová Tančím, tančíš, tančíme O. Nytrová, M. Knězková a I. Rottová Manželé Marcela a David Pikálkovi Vyhráli jsme v tombole knížky, hurá... Trojice spisovatelů se cítí spolu dobře Václav Strachota s Ivanou Vodňanskou Teď je parket náš Alex Koenigsmark Básnířka Lydie Romanská-Lidmilová Inna Rottová s Davidem Pikálkem ve víru tance Jan Vodňanský a Olga Nytrová nad časopisem Humr Spisovatelka Monika Knězková Redaktorka Pavlína Kubíková s kolegyní Lídou Zvoníčkovou Spisovatelky Olga Nytrová a Inna Rottová Malá taneční přestávka Roman Ráž u stolu s manželi Vodňanskými Radost z tance nás neopouští 2 Inna Rottová se svou studentkou Předseda Pen klubu Jiří Dědeček Tři zajíčci na parketu Poslední tanec je ještě před námi Závěrečná taneční kreace manželů Vodňanských - Program PEN klubu listopad 08 - Pozvánka Pořad Jiřího Žáčka - Pozvánka Probuzení v rytmu básní J.Seiferta -  Zdeněk Janík ,spisovatel, básník, aforista, překladatel a člen Pen klubu oslavil 85. narozeninySpisovael Zdeněk Janík - z veršů jubilanta Spisovatel Zdeněk Janík pamětní tisk k jubileu Spisovatel Zdeněk Janík oslavil 85.narozeniny -  Pozvánka -  Literární večer v Pen klubu 9. 10. 2008    V útulném podkroví pražského Klementina, v prostorách Pen klubu, představily svou poezii básnířky Karla Erbová a Lydie Romanská-Lidmilová. Pořad uváděl spisovatel Zdeněk Janík. Mezi hosty byly i spisovatelky z Dialogu na cestě, Jindřiška Kubáčová a Olga Nytrová. Ta také připravila následující fotografie ze setkání, s výjimkou posledních tří snímků, jež pořídila Dana Mojžíšová.   Karla Erbová na večeru v Pen klubu                     L. Romanská-Lidmilová zaujala verši i životním příběhem    K. Erbová recituje báseň o Boženě Němcové         L. Romanská-Lidmilová a moderátor večera Z.Janík    Spisovatelky J. Kubáčová a K. Erbová                    Zaujaté publikum literárního večera    J. Štroblová a H. Christen                                     Zdeněk Janík a Roman Ráž diskutují    O. Nytrová a K. Erbová v Pen klubu                        L. Romanská-Lidmilová s A. Skýpalou    Publikum v Pen klubu- podkroví Klementina           Soustředění diváci vnímají poezii    L.Romanská-Lidmilová a K.Erbová 9.10.08 PEN     Setkání spisovatelů v Pen klubu 9.10.08    Večer K.Erbové a L.Romanské-Lidmilové v Penu - Pozvánka na KALF 2008  

O nás Řekli o nás Kde nás najdete  Členové a hosté Aktuální program

Výtvarná dílna

Literární dílna

Biblická dílna

Tvorba členů a hostů

Rozhovory

Archiv akcí

"PhDr.Olga Nytrová"

Olga Nytrová vybírá myšlenky o knihách Vratislav Ebr Můj názor na knihu, AZ servis, Praha 1993Rudolf Křesťan: Pokládám knihu za velkolepý vynález, knihtištění nebylo překonáno ani rozhlasem, ani televizí. K náležitému používání rádia i televizoru je zapotřebí elektrické energie, kdežto k plnému užitku z knihy stačí energie člověčí. Jiří Grygar: Navzdory všem proměnám vědy a techniky považuji stále knížky za nejpohotovější, nejúčinnější a také za nejsličnější zdroj informací, humoru, vzdělanosti, napětí o oddechu. Ladislav Frei: Dobrá kniha je krásná věc – svým způsobem „bytost“. Voní, vzrušuje a nikdy nezklame. Je jako dokonalá žena – vždycky uspokojí, a i když si člověk myslí, že ji zná dokonale, znovu ho překvapuje... Věra Galatíková: Už ani nevím, kolik mi bylo let, když jsme začala číst. Ale byla jsem dítě školou povinné. Od těch dob jsme knížky nikdy neodložila. Ba dokonce si život bez nich nedovedu představit. Jsou pro mne zdroj poučení, zábavy, těšení se, poznání. Nemám koníčky- mám knížky! Jiří Spěváček: Kniha je základní předpoklad poznání. Žádný masově komunikační prostředek ji nemůže nikdy nahradit. Je tomu tak proto, že člověk se potřebuje nad problémy zamýšlet, rozebírat je a ponenáhlu jejich řešení vstřebávat. Ke knize, zvláště naučné, je nutné se neustále vracet, dostávat s e do zajetí poutavé četby a rozvíjet vlastní myšlení. Kniha nevytváří stereotyp v procesu poznání. Proto člověka nedeformuje jako masové komunikační zdroje. Miloš Hlavica: Kniha, to je dlouhatánský most, který spojuje jednoho člověka s druhým, jedno století s jiným. Kniha, to je vlastně svým způsobem život věčný.  Josef Čermák: Kniha? Velice zvláštní součást života. Stane se, že vás zdánlivě omrzí, když s ní profesionálně den co den obcujete, avšak ve skutečnosti nepřestává lákat, bavit, vzrušovat. Kniha tedy vlastně nikdy neomrzí, a proto je schopna zaplnit vám skoro celý život. Není, myslím, v životě jevu, který by nebylo možno nazírat přes knihu.  Jiří Kutina: Dobrá kniha musí mít vlastnosti milované ženy – přitáhnout vás vnější krásou a vnitřními hodnotami. Čím častěji ji objímáme – a muž má k milované ženě podle Jaroslava Seiferta přicházet vždy s loutnou – tím více vynikají ty věčné vnitřní hodnoty, které chutnají stále více. Ivan Pivec: Když čtu dobrou knihu, je to, jako bych se znovu narodil. Vladimír Matějček: Ve světélkujících propastech vesmíru otisk lidského nitra. To je kniha. A jako z jádra a semene může z ní lidské nitro vyrůst a zazelenat se. 

 

Četba   M.Eliade v Mýtech, snech a mysteriích píše: "Snad ještě výrazněji než podívaná může četba zrušit čas a současně umožnit "vyjít z času". Ať moderní člověk "zabíjí" čas nějakou detektivkou nebo vstupuje do podivuhodného času jakéhokoliv románu, unáší ho četba z jeho doby a zapojuje ho do jiných rytmů, dává mu prožít jiné životy."   "Ve skutečnosti každý čtenář, když čte, je vlastním čtenářem sebe sama. Dílo je jen jakýmsi optickým přístrojem, který spisovatel dává k dispozici čtenáři, aby mu umožnil rozeznat to, co by byl bez této knihy v sobě možná nezahlédl."uvažuje Proust v Hledání ztraceného času.   "Každý umělec je v podstatě čtenářem jakési knihy, kterou má ve vlastním nitru a jejíž znaky musí dešifrovat:" doc.Jiří Pechar v knize Dvacáté století v zrcadle literatury.

 

 

Co čteme, o čem přemýšlíme?   Jsem přesvědčena, že kniha je věcí trvalé hodnoty. Tutéž knížku jinak vnímáme v šestnácti a jinak v padesáti, když se k ní vracíme s novou zkušeností, zralejšími hodnotovými postoji. Kdo čte, zdokonaluje své abstraktní myšlení, kultivuje své city, rozšiřuje svůj obzor. Navíc rozvíjí imaginaci a jeho slovní zásoba se zkvalitňuje. Nabízím slova moudrých těm, pro které je četba životní potřebou. Edmond Jabés: "Jako dialog, má i kniha své přístupové stupně." Edmond Jabés: "Vše je přede Vším. Slovo je zítřek slova a kniha je zítřkem knihy." Jazyk má zjevné i utajené potence. Delacroix : Největším trumfem spisovatelů je, když přimějí k myšlení ty, kteří toho jsou schopni. Emerson: Spálené knihy osvítily svět Bacon: Jsou knihy, které je třeba ochutnat, jiné je třeba zhltnout, a konečně jsou takové, které je nutné takříkajíc přežvýkat a pomalu trávit. Sainte -Beuve : Dobrá kniha je drahokam, který vrhá záblesky radosti a štěstí do všech vrstev lidské společnosti. Mauriac: Četba jsou otevřené dveře do kouzelného světa. Čínské přísloví: Tři dni nečti a ústa zhrubnou. Tři dni nepiš a ruka zeslábne. Čínské přísloví: Čteš-li knihu poprvé, poznáváš nového přítele, čteš-li ji podruhé, potkáváš starého. Longfellow: Hned za velikým básníkem je ten, kdo mu dovede porozumět. Leonardo da Vinci: Šťastni jsou ti, kteří popřávají sluchu slovům mrtvých - to jest, kteří čtou dobrá díla a rozjímají o nich. A.France: Krásný verš je jako smyčec klouzající po našich ozvučných strunách. Básník v nás nerozezpívává své myšlenky, nýbrž naše. G.B. Shaw: Schopný autor tvoří, neschopný poučuje. Seneca. Společnost knih lze volit lépe než společnost lidskou. Tím spíše si mezi knihami vybírej přátele pro celý život. Jiří Langer Devět bran ( jak chasidé zacházeli s knihami)-"Kniha je tu ve velké úctě. Je přímo zbožňována. Nikdo například neusedne na lavici, na jejímž druhém konci leží nějaká kniha... Upadne-li kniha na zem, zvedneme ji a políbíme. Také když se přestaneme učit, nezapomínáme ji políbit." M.Gorkij Kniha je snad nejsložitější a největší zázrak všech zázraků.

 

Leontýna Mašínová, Planoucí pochodeň (Svobodné slovo, Praha 1961).     Autorka literatury faktu v závěru biografie J.A.Komenského vkládá hrdinovi do úst tato slova: „Obdržel jsem hřivny, abych s nimi hospodařil. Staří Řekové, jak asi víš, konávali slavnost odevzdávání pochodně. Musím dbát, aby světlo, které mi bylo svěřeno, neuhaslo předčasně. A mám velikou touhu, abych je čisté odevzdal těm, kdo by je nesli dál, dokud spasení všech národů samo jako posvátná pochodeň se nerozhoří.“    V doslovu spisovatelka cituje z Komenského Všenápravy: „ A jako nádeník, který se dal najmout na denní práci, těší se v blízkosti večera nadějí na odpočinek; jako každý řemeslník se těší v blízkosti po uplynutí šesti všedních dnů; a jako se těší hospodář po shromáždění posledních plodů země a po dokončeném vinobraní: tak i tobě, starče, má vzcházeti radost z blížení se večera tvých dnů, neděle tvých týdnů a vinobraní tvého života. Neboť jako každý večer, každá neděle a každý podzim, přinášející odpočinek od prací denních, týdenních a selských ročních, jsou považovány za svátky a mají být zakončeny chválou Boží, tak má býti dozajista zakončován i večer života, neděle života, vinobraní života.“

 

Knihy v pohledu významných osobností

Bezpečným znakem dobré knihy je, že se nám líbí o to víc, o co jsme starší  Georg Christoph Lichtenberg  Jestliže nemůžeme s potěšením číst knihu zas a znovu, není třeba ji číst vůbec  Voltaire  Vlastní univerzitou našeho života je sbírka knih  Thomas Carlyle  Knihy jsou podobné domovu, do kterého se vracíme i za největší bouřky  Bernard Bolzano  Kdo zabíjí člověka, zabíjí rozumnou bytost; kdo však zabíjí dobrou knihu, zabíjí rozum sám  John Milton  Ten, kdo nemiluje knihu, nemiluje moudrost. Ten, kdo nemiluje moudrost, stává se hlupákem  Jan Amos Komenský  Tam kde se pálí knihy, posléze se upalují lidé  Heinrich Heine  Knihy jsou nádobami ducha  Thomas Mann  Je zoufalé nemít rozečtenou krásnou knihu, nemít v zásobě nic, co bychom mohli otevřít bez zklamání  Jiří Orten  S knihami je to jako s lidmi: jen velmi malý počet něco znamená, zbytek se ztrácí v množství  Voltaire  Rád cítím hnůj v maštalích, ale v knihách ho nemohu vystát  Janko Jesenský  Knihy jsou mrtvým materiálem jen tehdy, dokud do nás nezasejí něco, co v nás vyklíčí a přinese užitek našemu okolí  Jiří Mahen  Zjistil jsem, že se z knihy velmi poučím, ale samy ze mne člověka neučiní  G. E.Lessing  Knihy jsou pro lidi tím, čím jsou pro ptáky křídla  John Ruskin  Četba dobré knihy je ustavičný dialog, při kterém nás kniha oslovuje a naše duše odpovídá  André Maurois                       Dialog Chiorelio Tvořivé slovo dialogu: in Chiolerio , M.: Blaze tomu, kdo slyší tato slova, První setkání se Starým zákonem, nakl.PAULÍNKY, 1997Tvořivé slovo dialogu    Pro zjednodušení si připomeňme Buhlerovu teorii jazyka, v níž mluví jasně o třech „funkcích“ jazyka: slovo jako výraz (Ausdruck), jako znázornění (Darstellung) a jako výzva (Appell). I když tyto tři formy nikdy nepůsobí v čistém stavu, ale nacházejí se v našem životě vždy smíšeny, můžeme v lidské zkušenosti jasně rozpoznat slovo, které má charakter symbolu ( znázornění), symptomu (vyjádření něčeho vnitřního) a signálu (výzva k druhému. Jsou to tři funkce slova, které vysvětlují tři aspekty našeho bytí. :    a/ ve vztahu k přírodě, ke světu a k dějinám je slovo používáno pro informaci, v didaktice a v exaktních vědách /sdělovat něco/;    b/ ve vztahu k nám samým slovo vyjadřuje, vypráví a vzniká z touhy říci něco o sobě, byť s rizikem a úsilím předvést se; v tomto smyslu je užíváno např. v poezii, při zpovědi /sdělit sebe/;    c/ ve vztahu k druhým je to slovo, které vyjadřuje touhu po „vztahu“ s tím druhým.  Biblický Adam dává jméno zvířatům, ovšem nejen že se s nimi nepouští do rozhovoru, ale dychtivě hledá někoho, kdo by se mu podobal, s kým by mohl navázat vztah. Také my víme, jak je důležité, že je zde někdo „ty“, schopný přijmout naši potřebu svobodně se dát. Je to nejhlubší význam, ukrytý za každým naším slovem. Vždy, když vystupujeme z ticha, někoho vyzýváme, snažíme se vytvořit společenství, ale i když setrváme v tichu a odmítáme mluvit, v podstatě tak vyjadřujeme nostalgii po komunikaci jakožto hodnotě, neschopnost, ale přesto potřebu autentické komunikace /sdělovat se navzájem/.