OnásŘeklio násKdenás najdete Členovéa hostéAktuálníprogram

Výtvarnádílna

Literárnídílna

Biblickádílna

Tvorbačlenů a hostů

Rozhovory

Archivakcí

"ThDr. prof. Milan Balabán"

Recenze 

DIALOG NA CESTĚ 2   Toto periodikum vydal opět Blahoslav 2006. Dialog na cestě je zároveň klubem spřízněných duší, od lidí prostodušných až po univerzitní vzdělance. V této knížce o 128 stranách, včetně stručných životopisných dat autorů jednotlivých statí, se pokouší zakladatelka Dialogu O. Nytrová (bohemistka, publicistka, spisovatelka) a její dvě pravé ruce M. Hlasivcová a V. Strachota soustředit meditace, verše, povídečky, vědecké úvahy a různá prozření k tématu SVĚTLO. Nepominutelným doprovodem celého spisu jsou kresby méně známých, ale zajímavých výtvarníků, jimž však vévodí známý mysticizující a filozofující malíř Z. Hajný (na obálce).   Autory statí jsou filosofové (P. Bendlová, L. Hejdánek, E. Kohák, I. Tretera), teologové (M. Balabán, K. Bican, T. Butta, J. Hradil, S. Jurek, Š. Klásek, Z. Kučera, E. Kukuczka, P. Šáchová, M. Štojdl, D. Tonzar, J. Vaníček, P. Žďárský, V. Žďárský), spisovatelé a literáti (J. Bartůšková, I. Gottliebová, M. Hlasivcová, J. Konečná, R. Králů, I. Kraus, J. Kubáčová, D. Nerková, O. Nytrová, S. Pácalová, K. Salmonová, O. Ševčík, H. Vocelová, E. Zvolánková), herci (K. Fialová, T. Fischerová, Z. Loníček), výtvarníci (P. Grün, Z. Hajný, E. Peroutková, V. Polívková), přírodovědci (E. Páleš, J. Zákopčaník), lékaři (R. Dvořáková, C. John, J. Veverová-Králová), hudebníci (Š. Rak), psychologové (J. Křivohlavý), pedagogové (M. Pikálková, M. Šimčík, M. Šprta). SVĚTLO je rozvažováno jako symbol spásného osvícení i jako jev foto-fyzikální (téměř geniální úvaha či rozvaha L. Hejdánka). Úvahy autorů různé provenience míří k transcendentnímu výměru a významu světla. Mezi imanencí a transcedencí světla neprobíhá v úvahách některých přispěvatelů pevnější hranice. To je možná škoda. Většinou však je téměř se světeckou pokorou rozpoznáváno, že světlo se v lidských srdcích vzněcuje jako plamen nezadržitelné touhy a vděčného křiku k nebesům. Aby světlo vskutku bylo světlem, musí být totožné se Slovem, které je ve vyhraněném smyslu nad Světlem, je totiž sdělné, srozumitelné, zvoucí – a nepřipouští pouhou vládu emocí, byť krásných, estetických a jímavých. Domov Slova je nad Světlem/ a temný, aby je našli jen ti,/ kteří milují ticho/ a vládnou křídly.