O nás Řekli o nás Kde nás najdete  Členové a hosté Aktuální program

Výtvarná dílna

Literární dílna

Biblická dílna

Tvorba členů a hostů

Rozhovory

Archiv akcí

Foto

"Jiří Martínek"

   Narodil jsem se v Praze, v roce 1958, v rodině celkem obyčejné, jež mě mohla k tvůrčí, osobní, poněkud introvertní zaměřenosti inspirovat – snad určitým hýčkáním vzhledem k tomu, že můj bratr byl nevyléčitelně nemocen, už ve svých jednadvaceti letech zemřel.   A tak jsem se v dětství zaobíral tím, že jsem pár neumělých příběhů, z nichž jednu detektivku ve škole zpeněžil za pětikorunu. A také pár básniček, to bylo snazší. Už od té doby jsem v nich zpracovával svůj naivní či procítěnější vztah ke světu.   Určité dozrávání – domnívám se na chemické průmyslovce – se s v básních vyrovnávalo s názory, jež mi interpretoval hlavně otec coby humanista s filosofií a jinak již vnímanou realitou, životem.   Průmyslovku jsem šel hlavně studovat pod vlivem chemických pokusů s kámošem v dětství – asi z popudu fantazie oněch let dětství. Toužili jsme po vlastní zemi, v níž ovládáme hmotu i techniku, magických barvách, které se určitě lépe dostávaly ke slovu v náhledech do filosofična, poetična ( s praktickým použitím, že), v náhledech duchovních, k čemuž jsem také přicházel skrze pocity nenaplněnosti, s čímž jsem se však setkal pouze verbálně a emotivně. City opadnou, slova vyčpí – a je tu zas jiná kocovina. Než z alkoholu, kterýžto byl dlouhou dobu mým kamarádem a on měl tendenci mě v nějakém nenaplňování (procesu na celý život a ne emoci ve chvíli požitku) zastavit už NA FURT.   Takže – takže jsem rád, že jsem si tímto tunelem prošel několik let. Bez takovéto svízelné cesty bych asi žil, dá se říci, povrchněji. To jsou však spekulativní „kdyby“. Je fakt, že vím víc, kudy ne – což je jistě principiálně širší životní pole, o čemž mi alkoholický abuzus řekl své ukázkové, vyjevil jednu z mnoha závislostí duše. A kudy že ano? No, to se musí zkoušet, že? Ale jakpak to už je zase chuť a chtění, které neskomírá, sotvaže vzplálo nanovo.   Záchranným lanem je víra? To ano – ale je to zase další zápas. Život je prostě bitevní pole a duše to nemá na tomhle světě lehké. Nebo si myslíte, že má?   Pomáhá člověku setkání s hledajícími křesťany? No jo, mám spoustu otázek, ale tak to asi má být.