O nás Řekli o nás Kde nás najdete  Členové a hosté Aktuální program

Výtvarná dílna

Literární dílna

Biblická dílna

Tvorba členů a hostů

Rozhovory

Archiv akcí

Foto

"PhDr. Jan Wittberger"

   Narodil jsem se roku 1954 v Praze. Zde jsem navštěvoval všechny školy. Naposledy Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Studium jsem dokončil roku 1981. Od té doby pracuji v knihovně.      Poezie mě zajímala už před lety, nijak jsem se jí ale nevěnoval. Až před nedávnem, po jakýchsi citových vzplanutích, jakoby se ve mě něco pohnulo a začal jsem psát. Připadá mi, že poezie dává člověku, tedy vlastně jeho duši křídla, která jí umožňují vznést se a létat nad krajinou všech přízemností, v nichž se vyžívá většina lidí. Dovoluje vytrysknout tomu, co v nitru člověka je, čím trpí nebo co miluje. Představuje výraz pro všechna jeho trápení, lásky, ale i nenávist. Je výkřikem jeho zoufalství, ale i naděje. Člověk tímto způsobem sdělí i to, co by jinak neřekl. Poezie se tak stává jakýmsi dalším výrazovým prostředkem. Prostředkem velmi opojným, na němž je pak postižený závislý. Je krajinou jeho prožívání, jeho útočištěm. Místem do něhož se člověk utíká a vlastně se v něm skrývá před světem. Současně je poezie i jeho společnicí v samotě. Dokonce i láskou, která se však někdy stává prostřednicí vzkazu lásce jiné, namnoze také pouze vysněné.    Z poezie mám rád verše Lermontova, Villona, ale třeba i Nezvala a Otokara Březiny. Hudbu Smetany, Dvořáka a Beethovena. Z výtvarného umění mě zajímá především architektura.