Ivo Fencl (*16. 4. 1964) je člen Obce spisovatelů, Středisku západočeských spisovatelů a Sdružení přátel Jaroslava Foglara. V dětství napsal a nakreslil 116 čísel časopisu Rodina, později byl autor písňových textů a vedl Fanklub Františka Ringo Čecha.
Studoval ČVUT a Univerzitu Karlovu (nedokončeno) a mj. byl pedagog, geodet a pracovník vlakové pošty. Je svobodný. Má syna Filipa, jenž pracuje na ČVUT a jehož matka Lída Randáková, teatroložka, předčasně zemřela (2005). Ing. Jiří Fencl, Ivův strýc, je autor knih o zbraních. Psal také Fenclův otec, doktor filozofie, literární historik a školní inspektor.
Jako spolupracovník rozhlasu stojí Fencl i za třemi seriály. Jeden tisíc a sto příspěvků má v deníku Neviditelný pes Ondřeje Neffa. Přispíval do edice Tvary a je autor pokračování románu Jiřího Navrátila Kamilův život po matčině smrti, které nazval Ranní sny. V Tvaru se podílel na rubrice Patvar, přispěl časopisu sto padesáti články a uveřejňoval tu po dobu roku biografii Roberta Louise Stevensona.
Do výročního bulletinu Dokořán přispěl vzpomínkou To vše a stokrát víc je Obec (2015). Psal hodně i pro Literárky, Dobrou adresu a Pozitivní noviny a je kmenový autor měsíčníku Plzeňský literární život, vč. jeho vnitřní přílohy Listy Ason-klubu. Přispívá do Krajských listů, Epikonu, do časopisu Bobří stopa, na Čítárny, magazínu Rozhledna, Interkomu, do Vanili a internetové Knihovničky Čtyřlístek. Jeho známou povídku Rychlá Ivana odmítá Brada Pitta parafrázovala Zora Šimůnková v knize Překvápka a banality (2022).
Fencl komponoval pořady o Daniilu Charmsovi, Kozmovi Prutkovovi, Jerzy Wittlinovi či historiku Paulu Johnsonovi a pro cyklus Řeknu ti, co čtu i o Foglarovi, Součkovi, Neffovi, Clarkovi nebo Bradburym. Moderoval cyklus Záhady a záhadologové, kde se hosty stali Pavel Toufar, opakovaně Otomar Dvořák a Stanislav Motl, Arnošt Vašíček, egyptolog Miroslav Bárta, oceánolog Zdeněk Kukal, grafoložka Helena Baková, lékařka Zdeňka Ulčová-Gallová, etnolog Petr Janeček, Pavel Kroupa, genealožka Jana Kopečková, hledač pokladů Milan Z. Kučera nebo astrolog Jiří Kubík.
Fencl napsal doslovy k velkým komiksovým publikacím Vlastislava Tomana a jeho medailonem přispěl - pod jménem Jiří Riegr - do knihy Neobyčejné životy (2024). Vytvořil také „doušku“ ke knížce Pivař a blondýna (napsali Daniela Kovářová a Ladislav Jakl) a psal předmluvy: např. ke dvěma publikacím Jiřího Ulricha a knihám Lubomíra Mikiska a Stanislava Bukovského.
Vedle jiných cen převzal - od Obce spisovatelů a Uměleckého sdružení Artes - Zvláštní ocenění Ceny Miloslava Švandrlíka za knihu Idealista, romantik, kritik a Marie.
O autorovi také v:
• Literární encyklopedie Salonu (Právo, 27. 9. 2002)
• Slovníček autorů Plže (Plzeň: Pro libris, 2005)
• Kdo je kdo v Obci spisovatelů (3. vydání, 2008)
• Bohumil Jirásek: Dějiny literatury v západních Čechách (1890–2006) (Plzeň: NAVA, 2008)
• Plzeň - město krásné knihy: literární i výtvarné harmonie formy a textu (Plzeň: Pro libris, 2011)
• Vladimír Novotný: Plzeňská literární vlasti(ne)věda (Týn nad Vltavou: Nová Forma, 2012)
• Vizitkář západočeských spisovatelů a výtvarníků (Plzeň: Pro libris, 2014)
• Pop a brak. Populární literatura v kontextu proměn literární kultury (Univerzita Pardubice, 2014, Vladimír Novotný: „Populární“ R. L. Stevenson a jeho české popularizace)
• Vladimír Novotný: Krásnodoušky. Západočeští autoři a jejich knihy (Týn nad Vltavou, Nová Forma, 2016, kapitoly Šestero vyprávění z Fenclovy truhlice a Jedna z tváří Iva Fencla)
• Tomáš Studenovský, Josef Bláha: Slovník českých autorů knih pro chlapce (a nejen pro ně) (2. vydání, 2021)