Mgr. Zuzana Havelková: Proč potřebuji Dialog  

Žijeme v době, kdy tradiční hodnoty jsou denně podrobovány zkoušce vytrvalosti. Snad tomu tak bylo odedávna, i když určitě ne v takové míře a intenzitě jako dnes, kdy lidský hlas je přenesen na druhou polokouli naprosto synchronně, jak bylo slovo vyřčeno, v té stejné setině vteřiny je v tisíce kilometrů vzdáleném místě přijato. Vše kolem nás je podrobováno analýzám a syntézám, zkoumáno ze všech možných zorných úhlů, stává se předmětem experimentu, čelí množství argumentů, úvah a nahodilých nápadů.   Televize, rozhlas, internet, tisk a další zdroje každodenně přilévají další a další impulsy, které nutí člověka, aby se jimi zabýval, aby je třídil, vyřazoval a vypouštěl anebo naopak přijal za své a dál s nimi pracoval, rozvíjel je, popřípadě uložil do svých vědomostních zásob. A vedle toho, že se na nás denně valí spousta nových a nových informací, rozkmitává řada těchto informací náš pracně sestavený pohled na svět. A člověk dospívá k tomu, že potřebuje s někým hovořit, vést dialog, že si potřebuje s někým porozumět anebo vyslechnout lidská slova, která bez agresitvity, hádek a nesvárů předloží námitky, pomohou upevnit nebo poopravit názor, představu, myšlenku. A to je v dnešní době opravdu cenné a vzácné. Proto jsem vděčná osudu, že mě dovedl až k Dialogu na cestě.