Mgr. Michael Štojdl

Otazníky

Zda máš i ty na dně duše otazníky?

Máš tolik otazníků jako spodních vod?

Slzy nevyplakané.

Slova nevyřčená a nevyslyšená.

Jsou bezeslovná vyznání.

Konečky myšlenek.

Sahám až do snu!

Až do snu sahám, který trvá a zůstává.

Byť údajně snad bdíme.

Umravňování

Rádi káráme, napomínáme.

Unie neslušného já a pokrytecké pravdy.

Vyčerpává nás to. Vysiluje…

Jsme opotřebovaní egoismem,

který vidíme kolem sebe.

A srdíčko vynechává, bortí se,

Přitom jediný azyl je mé vlastní pokání.

Sobectví

Když sněží vločky nenávisti

sněží se tiše.

A potom jich je plné srdce.

Sobectví přebarvuje a nakonec i hledá svatá slova,

slova o lidství a kolektivu, komunitě, bratrství či přátelství.

A srdce mrzne ve sněhu, bez harmonie a ladu v led.

A pak krystalky jak dvojlomný vápenec kouzlí delirium.

Mgr. Michael Štojdl, farář CČSH, výtvarník a básník