ThDr. Jan Hradil, dr. h. c., Th.D. (* 28. 9. 1952, Semily) je duchovní a biskup Církve československé husitské, teolog a publicista. Dlouhodobě je spojen především s působením Církve československé husitské na Slovensku a s její bratislavskou diecézí.
Vystudoval Husovu československou bohosloveckou fakultu v Praze, kde získal titul doktora teologie (ThDr.). Později absolvoval také doktorské studium na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy a získal akademický titul Th.D.
Po ukončení studií působil v duchovenské službě Církve československé husitské. Jako farář sloužil postupně v Náměšti nad Oslavou, Moravské Třebové a Mělníku. Od roku 1988 působil v Bratislavě a významnou část své další práce věnoval obnově a rozvoji působení Církve československé husitské na Slovensku.
V roce 1989 byl jmenován vikářem pro Slovensko. Po téměř padesáti letech tak byla oficiálně obnovena samostatná duchovní správa Církve československé husitské na Slovensku. V roce 1990 se stal generálním vikářem a v této funkci pokračoval také po rozdělení Československa.
Když byl v roce 2000 dosavadní generální vikariát povýšen na bratislavskou diecézi, stal se Jan Hradil jejím biskupem. V této službě působí dlouhodobě a současně je spojen s náboženskou obcí Církve československé husitské v Bratislavě.
Vedle duchovenské a biskupské služby se věnuje teologické, kazatelské a publicistické činnosti. Je autorem kázání, úvah a dalších textů zaměřených na biblická a duchovní témata, život církve, víru a její místo v současné společnosti. Pravidelně se účastní významných církevních a ekumenických událostí.
Jako slovenský biskup CČSH se účastní také celocírkevního života. V roce 2009 například pronesl kázání při slavnostní bohoslužbě k uctění památky Mistra Jana Husa v Betlémské kapli v Praze, kterou přenášela Česká televize.
Jeho působení není omezeno pouze na církevní prostředí. Od devadesátých let žije také v Újezdě u Brna, kde se zapojil do veřejného života a v letech 2000–2018 zastával funkci starosty obce.
Ve svých duchovních textech se často vrací k otázkám osobní víry, modlitby, odpovědnosti kazatele a hledání smyslu biblického poselství. Jeho úvaha Mé hovory s Bohem, publikovaná ve sborníku Dialog na cestě, Blahoslav 2005, je osobním zamyšlením nad modlitbou, přípravou kázání a odpovědností člověka, který se snaží druhým zprostředkovat biblické poselství.
Z tvorby
Mé hovory s Bohem
Mé hovory s Bohem Starého zákona, Písem svatých, Stvořitele všeho bytí, krásy, řádu. Je to čím dál těžší. Jde o zápas.
Ve ztišení se ptám: "Doletí má neumná modlitba, kvapem vyslovená, mnohdy prázdná, zbytečně upovídaná… Jak to však říct? Vždyť Bůh všechno ví. Musí být vyslovena? Mám ji vyjádřit slovy? Jak se ztišit? Jak umlčet své sobecké chtění?"
Modlitba je však má. Obsahuje zápas mého bytí. Radost, výtky, prosby, chtění. Pro mne však dnes je obtížnější připravit kázání, nad kterým přemýšlím o tom, co mi Bůh v Bibli chtěl říct. Snažím se umlčet své logické myšlení a naslouchám dalším složkám svého nitra, abych věděl, co bych měl v kázání říct. Bude se mnou Bůh?
V mládí to šlo lépe. Bylo to slohové cvičení a šlo mi o to, zda se líbilo. Mnohdy z pohledu dnešní zralosti svým způsobem bylo prázdné, hluché. Dnes se bojím, co k danému biblickému textu říct, jak ho správně vyložit.
Přicházejí pochyby: "Slyšel jsem, co Bůh chtěl sdělit?" Obávám se, abych svými úvahami neslavil své myšlení, nežasl sám nad ním. Bojím se, abych nevytvořil zpívanou schůzi o Bohu, kde Bůh není. Prázdnota kázání, hloupého tlachání, příkazů, zákazů nikomu nic nedá.
A tak krom modlitby promlouvám s Bohem v mnou tvořeném kázání s bázní: "Řekl to Hospodin?" Někdy v koutku duše si pyšně pomyslím: "Bože, pohleď, jak mi to dnes jde." Zapomenu poděkovat a jsem na tom jak farizeus v chrámu.
Věřte, že je příjemné stát v popředí. Co však na to Bůh? Přivedl-li jsem aspoň - alespoň - jednoho jediného ke stolu Páně a on tam zůstal, byl tam Bůh.
ThDr. Jan Hradil Th.D., slovenský biskup CČSH
Uveřejněno ve sborníku Dialog na cestě, Blahoslav 2005
