Mgr. Hana Tonzarová, Th.D. (* 10. ledna 1973, Příbram), rozená Skořepová, je česká husitská teoložka, farářka, biblistka, vysokoškolská pedagožka, ekumenická pracovnice, hudební skladatelka, zpěvačka, sbormistryně a básnířka.
Vyrůstala v prostředí Církve československé husitské a hudba ji provází od dětství. V Příbrami se věnovala hře na klavír a zpěvu, zpívala v dětském pěveckém sboru a později také v komorním sboru. Po absolvování příbramského gymnázia vystudovala Husitskou teologickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1996 byla vysvěcena na farářku Církve československé husitské a pokračovala v doktorském studiu na HTF UK, kde zároveň začala působit pedagogicky.
První tři roky duchovenské služby prožila v náboženské obci Příbram–Březové Hory, kde sloužila po boku svého dědečka, faráře. Věnovala se zde práci s dětmi, biblickým hodinám pro dospělé i organizování kulturních a duchovních akcí. K tomuto místu se dlouhodobě vrací a duchovní službu zde propojuje také s přednáškovou a hudební činností.
Právě v Příbrami založila na konci roku 1999 Komorní pěvecký sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra, který od té doby vede jako sbormistryně. Sbor se zaměřuje především na nejstarší českou duchovní hudbu, zejména husitské chorály, které propojuje s duchovní tvorbou 20. a 21. století. Hana Tonzarová pro sbor také sama komponuje.
Jakoubci, jak si členové sboru říkají, vystupují při bohoslužbách, koncertech a kulturních akcích doma i v zahraničí. Podíleli se na televizních a rozhlasových přenosech slavnostních bohoslužeb z Betlémské kaple a vystupovali také při ekumenických setkáních. K výrazným okamžikům patřilo uvedení oratoria Richarda Pachmana Mistr Jan Hus v Moravském divadle v Olomouci a následně 6. července 2015 na Staroměstském náměstí v Praze při připomínce 600. výročí Husova upálení před přibližně 15 000 posluchači. Sbor vydal rovněž několik vlastních hudebních nahrávek.
Vedle duchovenské a hudební práce se Hana Tonzarová dlouhodobě věnuje biblistice a vysokoškolské výuce. Působila na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy a od roku 2003 vyučuje také na Husově institutu teologických studií. Ve své odborné práci se zabývá biblickou teologií, husitskou tradicí, ekumenismem a otázkami současného křesťanství.
Významnou část jejího působení představuje ekumena – spolupráce a dialog mezi jednotlivými křesťanskými církvemi. Působila v Konferenci evropských církví a od roku 2015 také v Komisi Světové rady církví pro ekumenickou formaci a vzdělávání. V letech 2016–2018 byla předsedkyní Leuenberského synodu církví v České republice.
Hudba a poezie pro ni nejsou pouze doplňkem teologické práce. Píše básně, skládá duchovní hudbu, zpívá a recituje. Svou poezií přispěla také do kalendáře Církve československé husitské Blahoslav 2021. K její duchovní poezii patří například básně Velké noce, Zjevení Páně, Velký pátek a Vzkříšení. Více než deset let spolupracovala také s básníkem Jiřím Weinbergerem, jehož některé texty zhudebnila a s nímž vystupovala v komponovaných literárně-hudebních pořadech. V roce 2018 například společně s Jiřím Weinbergerem a Milošem Kysilkou uvedla v karlínském sboru dvojjazyčný kabaret z tvorby amerického básníka Ogdena Nashe.
S Dialogem na cestě ji pojí dlouholetá a různorodá spolupráce. V červnu 2009 se účastnila vystoupení klubu Dialog na cestě ve Staré zahradě Sázavského kláštera, v roce 2010 se objevila při vernisáži výstavy Husitství stále živé v Prašné bráně a v dalších letech při literárních, hudebních a duchovních setkáních. Dialog na cestě zveřejnil také její vlastní básnickou tvorbu.
Je zastoupena rovněž v almanachách české poezie a účastní se jejich prezentací. Její propojení teologie, duchovní služby, hudby a poezie tak není několika oddělenými oblastmi činnosti, ale dlouhodobou součástí jejího života a práce.
Medailónek
Požehnané jsou ty chvíle, kdy se dotkne náš duch nekonečna a z prchavého okamžiku spojení vznikne báseň, píseň či jiné umělecké dílo. Tak vnímá svou tvorbu, jako shůry darovanou.
Číst dále
Dříve, než se naučila písmena, což bylo v pěti letech, zapisovala si již noty, neb od čtyř let začala v hudební škole hrát na klavír, a to až do svých osmnácti. První básničku publikovala v dětském časopise Ohníček, na prvním koncertě v pěti letech hrála Popelku od Jana Páleníčka.
Mezi její nejoblíbenější autory v pozdějších letech patřili F. Chopin, B. Martinů a L. Janáček, jejichž skladby, které hrála, ji přenášely do jiných sfér. S vděčností za to, že v ní maminka rozvíjela lásku k hudbě i slovu, o něž s grácií pečoval též její dědeček, maminky tatínek (všichni tři byli a jsou duchovními Církve československé husitské), píše a skládá s přestávkami většími či menšími, dle míry a náročnosti studia, výuky a práce, stále.
Na gymnáziu se jistě po vzoru starší sestry Evy setkala s tzv. prokletými básníky, oblíbila si a recitovala však staršího francouzského básníka Françoise Villona. Po studiích na Husitské teologické fakultě UK, kde téměř výhradně četla teologické a filosofické spisy, objevila po letech znovu Karla Čapka, F. Werfela či W. Goetheho.
Od počátku ji provází také zpěv, od dětství ve sborech a posléze i sólový. Již jako dítě zakusila s Příbramským dětským sborem zvláště na některých koncertech i mimo tradiční domovskou scénu (kupř. v čase před revolucí v r. 1989 za „železnou oponou“ ve Švédsku) onu nepopsatelnou atmosféru, kdy se nebeské stýká s pozemským, snad zvláště i díky vřelému přijetí a nadšení posluchačů.
Či kdy se otevře hlubina bytí v gotické klenbě kostela, jehož prostorem se linou zvuky husitské písně (kupř. když již jako přednostka odboru pro ekumenu a vnější vztahy CČSH zpívala na otevření výstavy o husitství, které byla kurátorkou: Stále živá historie).
Podobně je tomu i se sborem, který od r. 1999 vede, Komorním sborem Mistra Jakoubka ze Stříbra, pro který příležitostně též i skládá. Základem repertoáru sboru je nejstarší (husitská) a nejmladší (současná) duchovní hudba.
Neopakovatelné představení oratoria R. Pachmana M. J. Hus nejprve na scéně Moravského divadla v Olomouci a pár dní nato na Staroměstském náměstí v r. 600. výročí M. J. Husa v r. 2015, které sledovalo 15 000 diváků, ale i tradiční vánoční a velikonoční koncerty v domovském Sboru CČSH Mistra Jakoubka ze Stříbra v Příbrami na Březových Horách či další vystoupení doma i v zahraničí jsou vždy nezachytitelnou a jen v nitru uložitelnou chvílí, kdy zpěváci spolu a též s posluchači zakoušejí ono harmonické souznění.
I přesto, že se sborem vydala již tři CD a pracují na čtvrtém ke 20. výročí, autentičnost okamžiku setkání je nenahraditelná. Dosud největším jejím počinem je liturgie pro mladé, kterou složila – hudbu a současně i slova – obojí přišlo znenadání a po letech je nyní v přípravě k vydání demo nahrávky.
Vrcholným setkáním je jí služba liturgie Církve československé husitské, kdy vprostřed shromážděného společenství je přítomen Kristus – prožívané tajemství víry – která je zdrojem veškerého dalšího.
Jakýmsi odskočením ze světa církve a teologie, kterou učí (na HTF UK a na Husově institutu teologických studií), jsou více než deset let vystoupení s básníkem Jiřím Weinbergerem a hudebníky, jehož některé texty zhudebnila a společně s ním je i recituje v komponovaných pořadech, které svou autenticitou a nezařaditelností, byť v tzv. sekularitě, podpořené hrou se slovy, jsou oním průnikem našeho světa a věčného Logos.
Jen skrze něj a ve spojení s ním je naše bytí i umění skutečně autentické a Lásku zprostředkovávající.
Přehled tvorby
Knižní a hudebně-literární tvorba
Obydlený meteorit (2014) – Jiří Weinberger, Miloš Kysilka a Hana Tonzarová
Knižní podoba původního literárně-hudebního jazzového kabaretu. Scénář a texty písní napsal Jiří Weinberger, hudbu složili Hana Tonzarová a Miloš Kysilka. Publikace propojuje poezii, písňové texty a hudbu a navazuje na společná vystoupení autorů.
Kdybych byl žralok (2015) – Jiří Weinberger, Miloš Kysilka, Hana Tonzarová a Tomáš Vlk
Další knižní podoba společné kabaretní tvorby. Texty jsou dílem Jiřího Weinbergera, na hudební složce se podíleli Miloš Kysilka, Hana Tonzarová a Tomáš Vlk. Kniha obsahuje texty písní a jejich notové zápisy.
Hudební a skladatelská tvorba
Hana Tonzarová komponuje především duchovní hudbu. Vlastní skladby píše také pro Komorní pěvecký sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra, který založila a od roku 1999 vede. Pro první samostatné CD sboru, vydané k jeho 10. výročí, vytvořila dvě velikonoční skladby.
Je rovněž autorkou liturgie pro mladé, pro kterou napsala hudbu i text. Ve své skladatelské práci tak propojuje současnou duchovní hudbu, liturgii a tradici Církve československé husitské.
S Komorním pěveckým sborem Mistra Jakoubka ze Stříbra se podílela také na vzniku několika hudebních nahrávek. Vedle vlastní skladatelské práce působí jako sbormistryně, zpěvačka a interpretka duchovní hudby.
Více než deset let spolupracovala s básníkem Jiřím Weinbergerem a dalšími hudebníky na literárně-hudebních pořadech. Některé Weinbergerovy texty zhudebnila a při společných vystoupeních je také zpívala a recitovala.
Poezie
Blahoslav 2021
Svými básněmi přispěla do kalendáře Církve československé husitské Blahoslav 2021. V její duchovní poezii se výrazně objevují biblické a velikonoční motivy.
Ohlédni se, nezkameníš – Almanach české poezie 2021
Je zastoupena také v almanachu české poezie sestaveném Vladimírem Stiborem. Almanach vydaný v roce 2021 přinesl tvorbu řady současných českých básníků.
Odborná a editorská činnost
Z Nového zákona / From the New Testament (2001)
Sborník k narozeninám prof. ThDr. Zdeňka Sázavy. Hana Tonzarová jej editovala společně s Petrem Melmukem. Publikace vyšla ve spolupráci Církve československé husitské a Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy.
I oni jsou otcové naši (2005)
Cyrilometodějský sborník, který Hana Tonzarová editovala společně s Janem B. Láškem. Publikace vychází z odborného sympozia věnovaného odkazu Cyrila a Metoděje.
Seznámení s Mistrem Janem
Na publikaci věnované osobnosti a odkazu Mistra Jana Husa se podílela jako odborná lektorka.
Duchovní poezie – Velikonoční básně
Hana Tonzarová se ve své poezii obrací také k biblickým a duchovním tématům. Svými básněmi přispěla rovněž do kalendáře Blahoslav 2021. Výběr přináší básně Velké noce, Zjevení Páně, Velký pátek a Vzkříšení.
Rozhovory a média
Hana Tonzarová – Tandem
Rozhovor Jana Rosáka s Hanou Tonzarovou o ekumeně, odkazu Mistra Jana Husa, duchovní službě, hudbě i její práci s Komorním pěveckým sborem Mistra Jakoubka ze Stříbra.
Poslechnout rozhovor na Českém rozhlase
Žijeme s vírou – Jednota v různosti, rozmanitosti a barevnosti
Hana Tonzarová jako host televizní besedy věnované víře, ekumeně a soužití v různosti. Česká televize, 23. ledna 2011.
