O nás Řekli o nás Kde nás najdete  Členové a hosté Aktuální program

Výtvarná dílna

Literární dílna

Biblická dílna

Tvorba členů a hostů

Rozhovory

Archiv akcí

Sborníky ke stažení

Distanční a kombinované bakalářské studium - ukázky seminárních prací...

"Studenti a etika"

Ukázka některých vypracovaných otázek ke zkoušce z Etiky v pedagogice Desatero důvodů, proč se zabývat otázkami moudrosti - Křivohlavý JaroEtika ctností v současnosti - Kořenek JosefNěkteré zásadní motivy českých pohádek - Nytrová Olga Ukázky práce z předmětu Profesní etika http://www.marienovakova.cz/eticka_vychova.htmCesty z krize - M. PotůčekSloupky v týdeníku Český zápas - Olga Nytrová „Desatero“ z filosofického hlediska - Hejdánek L. Láska jako odpověď na problém lidské existence - Nytrová O. Nepřestávat se ptát, jak by věci mohly být - Nytrová O. Zamýšlejme se nad dnešní dobou - Nytrová O. Připomínejme tradiční hodnoty - Nytrová O.Vzpomněli jsme Masarykova výročí - Nytrová O.Winton Nicholas - Nytrová O. a Strachota V.

Reflexe dnešní doby 2012Křesťanské Desatero odborná literatura O mravně kladných osobnostech např. Wintonovi a Pittrovi

O smyslu života   Psychiatr a lékař Viktor E. Frankl, který se ocitl za druhé světové války v koncentračním táboře, zůrazňoval, že nejde ani tak o to, co my očekáváme od života, jako spíše o to, co život očekává od nás. Spoluvězně, kteří s ním tehdy sdíleli těžký osud, nazývá kamarády. V jedné ze svých knih vzpomíná, jak se jednou dozvěděl, že dva muži mají v plánu spáchat sebevraždu. Platilo, že je zakázáno povzbudit ty, kteří chtěli odvrhnout svůj život, rozběhnout se proti ostnatým drátům nabitým elektřinou. I přesto je V. Frankl vyhledal. Po chvíli rozhovoru s prvním z nich se dozvěděl, že muž má doma šestiletou dceru. „Vidíš, kamaráde, smyslem tvého života je vychovat dítě, dát mu otcovskou lásku. Kvůli tomu se musíš snažit přežít.“ A oslovený souhlasil. Druhý spoluvězeň byl vědec, který vydal řadu odborných statí. „Kamaráde, ty přece musíš dokončit své vědecké dílo a dát ho lidem, to je tvoje poslání,“ povzbudil také jeho Frankl. I tento člověk se vzchopil, získal opět motivaci, sílu a toužil přežít.    Jen ten, komu zmizí smysl jeho existence, ztrácí odolnost. Trefně se vyjádřil filosof Friedrich Nietzsche: „Kdo má ve svém životě nějaké proč, ten snese téměř každé jak.“ Obtížná situace dává člověku příležitost vnitřně překonat sám sebe. V koncentračním táboře se podle V. E. Frankla některým právě proto, že byli schopni projít utrpením, podařilo i ve vnějším ztroskotání a umírání dosáhnout takové lidské velikosti, k níž by ve své dřívější všední existenci nebyli nikdy dospěli. Čelit onomu hrůznému „jak“ přítomné situace bylo třeba. Doktor Frankl píše: „Život ve svém důsledku neznamená nic jiného než nést zodpovědnost za správné odpovědi na otázky života, za plnění úkolů, které před každého z nás život staví, za splnění požadavku přítomné hodiny.“ Nejde jen o uskutečnění cíle vlastní tvořivou činností. Pokud konkrétní osud uloží člověku nějaké utrpení, měl by si uvědomit, že tu se svým trýznivým osudem stojí v celém kosmu jako neopakovatelná jedinečná bytost. „Kolik je toho nutno ještě odtrpět,“ vyjádřil se kongeniálně na toto téma básník R. M. Rilke.    Analyzovanou problematiku vidí Frankl v extrémní existenciální situaci koncentráku takto: „Nám šlo o smysl života jakožto oné komplexnosti, jež v sobě skrývá i smrt, a tak neposkytuje jen smysl života, nýbrž i smysl utrpení a smrti; o tento smysl jsme zápasili.“ Podobný způsob uvažování se nás týká také. Utrpení ani smrti se nemůžeme na své pouti vyhnout, patří k našemu životu, nicméně vyhlížíme spásu plni naděje.                                                                                                                 Olga Nytrová