http://www.gladyspoezie.cz

Mgr. Petr Markov – profesní životopis

Scenárista, spisovatel, dramatik, novinář a textař. Člen Obce spisovatelů ČR, Syndikátu novinářů ČR, FITES (Filmový a televizní svaz), OSA (Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním), místopředseda Dozorčí rady DILIA (Divadelní a literární agentury), člen Správní rady Heřmanského nadace.

Narozen 25.8.1945 v Praze. Absolvent FAMU, katedry filmové a televizní scénáristiky a dramaturgie (promoce 1971). Ženatý, manželka MUDr. Jitka Markov Mildnerová, dcery Kateřina (1973) a Tereza (1976). V letech 1971-82 pracoval jako scenárista Filmového studia Barrandov. Dále, s kratšími přestávkami, svobodné povolání. 1995-96 působil jako reportér časopisu Story. V roce 1997 byl kreativním ředitelem reklamní agentury GHS Partner. Tři roky přednášel tvůrčí psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého v Praze.

Jako filmový scenárista má na kontě pět celovečerních filmů: Jak utopit doktora Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách (FSB – Filmové studio Barrandov Praha 1975), Slunce, seno, jahody (FSB 1983), Slunce, seno a pár facek (FSB 1988), Slunce, seno, erotika (National film Praha 1991), Ještě větší blbec, než jsme doufali (B.o.s.k. Praha 1994).

Je také autorem povídky Kandidát třípovídkového filmu Silnější než strach (1978). Roku 2008 byl dramaturgem filmu režiséra Martina Dolenského Chyťte doktora!

Napsal celkem třináct knih, z nichž některé vyšly v několika vydáních: První byl Konec vodníků v Čechách (nakladatelství Práce Praha 1980). Následovaly knihy Arabela (Die Märchenbraut - nakladatelství Vgs Köln BDR - Německo 1982), Létající Čestmír (Der fliegende Ferdinand - Vgs Köln 1984,

česky nakladatelství Dominik Trávníček Praha 1991 a nakladatelství X.Y.Z Praha 2004), Arabela a Rumburak (Die Märchenbraut und Der Zauberrabe - Vgs Köln 1984, slovensky nakladatelství Pravda Bratislava 1987), ve kterých, na přání spisovatele a scenáristy Miloše Macourka, převedl do literární podoby jeho úspěšné televizní seriály.

Dále Markov napsal sto čtyřiceti stránkovou literární koláž O víně aneb Lepší je vínečko nežli voda (Lidové nakladatelství Praha 1985 a 1987). V roce 1991 vyšlo druhé vydání jeho knihy Konec vodníků v Čechách, tentokrát pod názvem Jak utopit doktora Mráčka (Dominik Trávníček 1991).

Petr Markov, spolu s režisérem Zdeňkem Troškou postupně převedli do literatury své filmy Slunce, seno, jahody (Dominik Trávníček Praha 1991), Slunce, seno a pár facek (Dominik Trávníček Praha 1991), Slunce, seno erotika (Dominik Trávníček 1992), které pak nakladatelství Městské knihy Žehušice, vydalo, jako trilogii, pod názvem 3x slunce, seno... (Žehušice 2000). V roce 2011, tentokrát pod názvem Slunce, seno, Troška, ji uvedlo na trh i nakladatelství X.Y.Z. (Praha 2011).

V nakladatelství Formát Markov vydal knihy Tak to nebylo (Praha 1997), Drby z lepší společnosti (Praha 1997) a Co ve Zlatíčkách nebylo (Praha 2003). Zatím poslední jeho knihou je literární koláž zabývající se prevencí proti rakovině, kterou pod názvem Přišel kostlivec k doktorovi, vydalo nakladatelství Epocha (Praha 2005).

Markovova tvorba byla velmi často spjata s hudebním vyjádřením. Když žižkovská Malá scéna uvedla muzikál Z tajností žižkovského podsvětí, k němuž na motivy humoriristického románu Vlastimila Rady a Jaroslava Žáka napsal libreto a texty písní (hudba Vítězslav Hádl), bylo mu necelých 20 let. FAMU absolvoval muzikálovým libretem Zoufání po happyendu.

Na motivy slavného humoristického románu francouzského autora Gabriela Chevalliera Clochemerle - společně s hudebním skladatelem Jindřichem Brabcem - vytvořil úspěšný muzikál Zvonokosy (Hudební divadlo Karlín Praha 1983 a 2001, Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě 2006 a mezitím řada divadel v Česku i v zahraničí).

V ČsTV muzikál Zvonokosy (Clochemerle) natočil režisér Jan Bonaventura, stejně jako další Markovův muzikál Miliónová láska (1988) vytvořený na motivy povídky Marka Twaina Miliónová bankovka (hudba Zdeněk Marat). V téže televizi vznikla, ve spolupráci s režisérem Hynkem Bočanem, Markovova třídílná hudební komedie Pofoukej mi jahody (hudba Karel Vágner).

Společně s hudebním skladatelem Zdeňkem Bartákem vytvořil Petr Markov prozatím pět muzikálů (libreto a texty písní). Muzikál Jedna noc na Karlštejně, který je novým, původním zpracováním divadelní hry JaroslavaVrchlického, měl premiéru v listopadu roku 2005 v Těšínském divadle. V létě 2007 ho poprvé uvedlo Divadlo Pikl Hluboká, které ho má na repertoáru dodnes.

Markov s Bartákem dále sepsali muzikál Hrátky s čertem na motivy stejnojmenné komedie Jana Drdy (premiéra 27. Října 2006 v Těšíně). Pro polskou scénu Těšínského divadla Markov s Bartákem vytvořili - na motivy slavného románu Julese Verna Cesta kolem světa za 80 dní - muzikál W 80 dni dookola swiata (překlad Hanna Rybicka, premiéra 28.3.2008), který o rok později (28.listopadu 2009) uvedlo, v slovenském překladu Daniela Heviera, i Divadlo J.G.Tajovského ve Zvoleně a 15.května 2010 (samozřejmě česky) divadlo J.K.Tyla v Plzni.

V pražském divadle Hybernia měl 25. února 2010 premiéru jejich muzikál Baron Prášil (Baron von Münchhausen), který byl veřejně prezentován jako Muzikááál… k neuvěření.

Jejich zatím posledním muzikálem je Casanova (Premiéra v létě 2012 v Divadle Pikl Hluboká a 23.5.2013 v Divadle Broadway Praha), s kterým se Divadlo Pikl zúčastnilo, mimo jiné, i 7th DEAGU INTERNATIONAL MUSICAL v Jižní Koreji.

Pro divadlo a televizi napsal řadu her a pohádek (například Toulavý kufr, Dohazovač, Růže pro Pavlínu, Láďo, ty jsi princezna!, Čtverec mizení, Rubínová pohádka, Kam zmizela 55. ZŠ?).

Byl také scénáristou zábavných televizních pořadů Zlatíčka (Petr Nárožný na TV Nova 1998 - 2003), Na holky se nepíská (ČT), Slunce, seno, Helena (TV Prima 2004).

Dále je autorem třinácti rozhlasových her a zhruba 450 písňových textů. (Píseň Až se mé děti budou ptát nazpíval mimo jiné i slavný španělský pěvec Julio Iglesias).

Irena Silecká: Básnířka, spisovatelka, předsedkyně představenstva Evropského kongresu literátů, členka Svazu spisovatelů Ruska, zpěvačka, zasloužilá umělkyně Ruské federace, skladatelka, šéfredaktorka almanachu LitEra, organizátorka festivalu Slovanské tradice, ředitelka literárních studíí Evropského kongresu literátů, maliřka.
Autorka básnických sbírek: „Chci lásku“, „Střiháš zlatou nit“, „Tvoje Iriša“, Klíče od města lásky“, „Přání ženy“, Sbírky povídek: „Rozpomeň se na jména svých dětí“, Tří zvukových nahrávek: „Noc – přítelkyně“, „Tvoje Iriša“, „Další láska“, Čtyř videoklipů: „Noc – přítelkyně“, „Noc novoroční“, „Ženy oficírů“, „Kdo jsi“. Nositelka literárních ocenění A. S. Gribojedova, V. Majakovského, M. Matusovského, V. Dalja ad.

Absolventka Chabarovské státní zdravotní fakulty, Fakulty současného umění, Fakulty literatury institutu A. M. Horkeho (seminář Vladimíra Kostrova). Nositelka doktorátu v oboru sociologie, lékařka.

RADANA ŠATÁNKOVÁ Mgr., Dis. (*1980 ve Frýdku-Místku)

Novinářka, kulturní publicistka, básnířka, prozaička, literární porotkyně a fotografka. Publikuje a autorsky veřejně vystupuje od r. 1995. Dosud vydala šest básnických sbírek (v roce 1995 Okno v zahradě, r. 1999 ...Dokořán, r. 2002 Básně a texty z let 1995-2002, r. 2005 Prolínání, r. 2009 Medúza, r. 2014 "Domovní schůze"). Za poezii sklidila i řadu ocenění. V roce 2015 jí vyšlo první CD - scénické čtení poezie - které nese název "Trychtýřem do hlavy".

Prozaický debut z let 2000–2006, vydaný v roce 2011, se jmenuje "Babi, ukaž zuby" a je reminiscenčním textem o dětství.

Radana Šatánková je členkou těchto literárních uskupení a profesních organizací: Syndikát novinářů České republiky, Literární klub Pegas (Mělník), Literární klub Dr. Nadi Benešové (Čáslav), Literárně dramatická společnost Místecká Viola (Frýdek-Místek), Skupina XXVI, Kulturní sdružení Bezručův kraj, Svaz českých fotografů, Obec spisovatelů ČR.

Mapuje současnou literární scénu v celé České republice. Pořádá autorská čtení, organizuje kulturní dění, kromě účasti v almanaších a jiných tištěných projektech publikovala též na internetu. Spolupracovala i s Českým rozhlasem.

Autorka žije v Praze, ale stále se považuje za hrdou Slezanku (geografický pojem) a Lašku (etnografický pojem) a propaguje rodný kraj a jeho tradice.

PUBLICITA: FRÝDECKO-MÍSTECKÝ PATRIOT

Seifert se svými verši

Osobnost od díla nelze oddělit

Rozhovor s Radanou Šatánkovou