Narozena 24.2.1945 v Praze. Psaní poezie a jiné literární a publicistické činnosti se věnuje zejména posledních 15 let. Pracovala jako překladatelka a přispěvatelka do odborných podnikových časopisů a českého tisku (publikovala ve Večerníku Praha, Pražském deníku, v literárním týdeníku Obrys-Kmen, v časopisech Magazín 2000, Spirit, Nový Orient, Lidé a země, Třetí oko, Enigma, Šance, Revue50 plus, Třetí věk, Pražský senior, Pražský strážník a v různých spolkových a literárních sbornících, pražských i regionálních, kupř. v Bulletinu Česko-arabské společnosti a Společnosti přátel Afriky, v literárním měsíčníku Psahlavci Chrudim aj.) a též na literárních stránkách internetu (Promlky, Totem, Písmák, Liberecká Divizna, Liter., Poezie, Chůdové kořeny, Sváteční haluze, Subjektivník, slovenské stránky Básne, webové stránky španělské sekce Radia Taiwán Internacional aj.).Doposud publikovala 375 prací (překladů, článků, reportáží a literárních textů). Zabývá se též žánrem zpívané poezie a tvoří písňové texty včetně jejich zhudebnění.
V rámci programů malých divadelních a literárních scén prezentuje svoji tvorbu a vlastní přednáškové, literárně hudební a taneční i dětské pořady (autorská čtení, orientální večery apod.). Vystupovala vícekrát  kupř. ve Vinohradském kavárenském divadle VIKADLO, v divadle GONG, Poetické kavárně Obratník, v kavárně a čajovně U božího mlýna, ve valašské kavárně U frgála, na vernisážích výstav výtvarných děl členů Amatérské obrazárny, v Goethe Institutu Praha, na Dnech poezie Praha 2004 - 2012, na Jinonické podzimní sonátě 2004, v pastoračním středisku Starokatolické církve Communio, v přednáškovém středisku U Džoudyho, v knihkupectví Abraxas, v klubu Holubník Domu dětí a mládeže Praha 5 včetně prezentace vlastních pohádek, v Domě seniorů Portus,  v kostele sv.Ludmily Praha 2v Humanistickém centru Narovinu, v Centru kultur Praha, v Křišťálové čajovně Galerie Cesty ke světlu Praha, v Knihovně na Vinohradech Praha 2, v Domě čtení Praha 10,  v Masarykově kulturním domě Mělník a v Centru seniorů Mělník a v Plzni. Je členkou Literárního klubu Pegas Mělník a Unie českých spisovatelů.. Účastní se celostátních a regionálních literárních soutěží Mělnický Pegas 2005,  2006, 2007, 2011, literní soutěže Alše Balcárka (poezie) Mělník 2012, Literární Varnsdorf 2006, 2008, Čelákovice 2006, 2008, Strašice Karla Vokáče 2007, 2009, 2010, Klášterec nad Ohří 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013,  Olomouc 2008, Veřejné soutěže o Drážďanskou cenu lyriky 2006 a četných dalších, včetně zahraničních, kupř. literární soutěže Barbate Lee 2010, Cádiz a soutěže"Certamen de Poesía - Miguel  Hernandez" Rosal de la Frontera, Huelva. V 5.ročníku literární soutěže Čelákovice 2006 získala za svoji práci čestné uznání, ve 12.ročníku literární soutěže Mělnický Pegas 2006 rovněž získala čestné uznání. Literární klub Pegas vydal její texty v edicích Křídla a Souznění a ve sborníku oceněných prací. V roce 2007 získala ocenění v literární soutěži Pohádka v rámci Knižního veletrhu Lysá nad Labem a v literární soutěži Čáslav 2007 byla její práce oceněna  čestným uznáním poroty v kategoriích poezie i próza. V tomtéž roce získala diplom za 3.místo v literární soutěži Strašice Karla Vokáče 2007. Dále obsadila 1.místo v literární soutěži Příbramská Kouřež 2007. V 1.pololetí 2008 získala v literární soutěži Klášterec nad Ohří diplom za 1.místo v kategorii poezie a 3.místo v kategorii próza. V literární soutěži Čáslav 2008 získala cenu poroty za nejlepší práci v kategorii poezie; v literární soutěži Čelákovice 2008 získala čestný list za poezii; v literární soutěži Klášterec nad Ohří 2009 obdržela diplom za 1.místo v kategorii poezie i v kategorii próza. V této soutěži v r.2010 získala dále diplom za 3.místo v kategorii poezie a v roce 2011 diplom za 2.místo v kategorii poezie..V prosinci 2009 získala čestné uznání za účast v literární soutěži Strašice Karla Vokáče 2009. V prosinci 2010 získala jako spoluautorka Pamětní list  Nakladatelství Agentura Krigl Praha u příležitosti slavnostního křtu knihy  "Stavitelé chrámu poezie". V březnu 2011 získala druhé místo v literární soutěži Vlny modrého delfína Plzeň. V literární soutěži Marie Kodovské Rýmařov 2011 získala pamětní a čestný list. V literární soutěži Klášterec nad Ohří 2012 získala diplom za 3.místo v kategorii poezie. V 1.ročníku literární soutěže českých a slovenských seniorů 2012 pod záštitou Magistrátu hl.m.Prahy získala cenu za nejlepší literární práci v kategorii poezie i v kategorii próza, ve 2.ročníku této soutěže 2013 získala diplom za 3.místo v kategorii poezie. V literární soutěži Alše Balcárka 2012 získala diplom za třetí místo.V mezinárodní soutěži španělsky psané poezie "Granada 2008" získala diplom se zvláštním oceněním, v mezinárodní  soutěži poezie Univerzity Granada  2009 získala čestnou cenu. V březnu 2010 získala Plaketu Amnesty International za text v mezinárodní soutěži Radia Taiwan Internacional. Celkem dosud získala 23 ocenění z deseti různých míst ČR a obdržela též dvanáct uznání za úspěšné vystoupení a přednes. V říjnu 2006 autorka vydala svoji první básnickou sbírku Barevné slunovraty. V září 2009 vyšla její druhá sbírka poezie s názvem Motýlí doteky.V prosinci 2009 vydala knihu pohádek a povídek Opálový svět. V březnu 2011 vydala ve spolupráci s Literárním klubem Pegas Mělník samostatnou sbírku poezie v rámci edice Doteky.V září 2012 vydala samostatnou sbírku poezie Vidění krásy. Věnuje se rovněž výtvarné činnosti, především olejomalbě, částečně i pastelu a kresbě včetně počítačové grafiky. Jako členka Amatérské obrazárny vystavovala své práce v rámci akcí tohoto sdružení i jako samostatná autorka (doposud uskutečněno 31 výstav).
Veřejné kulturní a jiné aktivity: přednáškové, literárně-hudební, dětské a jiné akce, jejich organizace a moderování, prezentace vlastní tvorby - autorský a umělecký přednes na malých divadelních a literárních scénách; účast na literárních soutěžích a autogramiádách; hudební a taneční projev; spolupráce s Českým rozhlasem, s Českou televizí, se soukromými radiostanicemi, se zahraničním rozhlasem; výstavy obrazů. K 30.9.2013 uskutečněno celkem 318 akcí.

Narodil jsem se v březnu 1974 v období hlubokého komunismu, což mi teď připadá až neskutečné. Otec dělal vysoce specializovanou práci, což mu umožňovalo být poměrně otevřený a žít v nelidském režimu poměrně důstojně. Matka se snažila kolem nás vytvořit val, který by nepronikalo nic z vnějšího světa, a vytvořit tak oázu umělého klidu. To se později nám všem vymstilo. Ve věku čtyř let jsem uměl číst a psát. Zde by si mohl čtenář myslet, že začíná jakási skvělá kariéra budoucího intelektuála, ale pravdou je to, že začíná hrůzný pád, který se zastavil vlastně až v mých devětadvaceti letech. Když matka zjistila, že budu humanitně orientován, opatřila si od intelektuálně založených kamarádek filozofickou literaturu typu Platóna a byla posedlá představou, že ze mě vychová profesora filozofie. Tomuto šílenství otec zabraňoval jen velice málo, jelikož jeho práce vyžadovala spoustu služebních cest a ty zase znamenají spoustu času, které stráví člověk mimo domov. Až dědeček, kterého považuji za nejkrásnější postavu celého dětství a jednu z nejkrásnějších mého dosavadního života, prosadil, že budu chodit mezi ostatní děti, což se do té doby vůbec nedělo. Možná od té doby se začaly dějiny mé neschopnosti porozumět druhým lidem, které v podstatě neskončily dodneška. V dětství jsem nepatřil ani ke "kádru" kolektivu, ani k jeho otloukánkům, byl jsem tak jiný, že se mi ostatní děti vyhýbaly. V pubertě jsem si začal uvědomovat přiblblost režimu, ve kterém jsem žil a navíc se začala projevovat psychická choroba, kterou trpím doteď. Pocity úzkosti a ohrožení byly velmi těžko snesitelné.  Parta vlasáčů, kterou jsem náhodou potkal na autobusové zastávce, nasměrovala můj život úplně jinam. Seznámil jsem se s naprosto jiným způsobem života, než byl ten, který jsem znal. Poznal jsem to, čemu se dnes říká underground. Začaly mé první literární pokusy.  V opozici k establishmentu jsem vlastně dodnes. Snažím se však nebýt v opozici k sobě a pochopit přirozený řád světa.  Vstup do církve byl krok, jímž se formalizovalo to, co už jsem dávno věděl, že Otec Světa, je Strážcem Světa, a že věci mají svůj hluboký, avšak ne složitý řád.     Píšu, abych nakrmil svoji nemocnou duši. A snažím se být dobrý k sobě i ke světu.

Uveřejněno: Řidič dálnic ( verše, soukromé vydání, 1998),  Teď přece nebudeme drtit boby (básnická sbírka, soukromé vydání, 2000), Mraky psů, koček a smrtí (básnická sbírka, soukromé vydání, 2002),  Někdy to bolí (povídky, soukromé vydání, 2003), Bolest, krev a naděje (básnická sbírka 2005),  Sluneční mantra (Praha, 2008),  Post mortem (Praha, 2010), Otrokem vln (Praha, 2011)

Reportáž o Literárně dramatickém klubu Dialog na cestě, kterou v dubnu natočila Česká televize.  Viz http://www.ceskatelevize.cz/porady/1098528273-krestansky-magazin/308298380060008/video/

Motto: " Pokud není Bůh, je dovoleno všechno" F.M. Dostojevskij

Oblíbení autoři: Charles Bukowski, Henry Miller, James Joyce, Danil Ivanovič Charms

"Zdeněk Loníček "

 10. září 1938 zrozen v hanácké metropoli Olomouci. Tam jsem prožil své dětství a mládí ve válečných letech a potom přišla škola. Po skončení základních studií jsem odmaturoval, k velké radosti učitelského sboru, na Vyšší průmyslové škole strojní v Olomouci. V té době jsem se velice intenzivně zabýval sportem. Lehká atletika, jmenovitě sprinty, v nichž jsem dosáhl úspěchu. V průběhu vojenské základní služby, již v Praze, jsem spolupracoval s Kulturním souborem pražské posádky jako konferenciér. Tento obor kulturní činnosti mě zaujal, a tak jsem si prohloubil i teoretické znalosti jako asistent předního československého konferenciéra dr. Jana Pixy. Po dvouleté spolupráci jsem vykonal odborné zkoušky v Krajském kulturním středisku a konečně jsem začal pracovat sólově. V oboru konferenciér - dnes moderátor. V té době jsem autorsky spolupracoval s redakcí humoru a satiry Čs. rozhlasu, kde působili Bedřich Zelenka, Blanka Töpferová a jiní. V zájezdových estrádních pořadech typu 70. let jsem absolvoval na 500 představení. Autorsky jsem souběžně s touto činností zpracovával scénáře pro komponované pořady pro přední umělce té doby: Eva Olmerová, Josef Hlinomaz, Helena Růžičková, Antonín Gondolán, Rony Marton, profesor Milan Bláha, Inkognito kvartet, KTO i Věra Čáslavská. Pro Československou televizi jsem napsal několik scénářů krátkometrážních filmů, soutěžních pořadů, také např. Bakalářů, které byly Čs. televizí zpracovány a odvysílány.  Mým kulturním aktivitám udělal konec rok 1975, kdy mi byla odebrána licence za menší politické zakolísání v minulých letech. V tomtéž roce jsem se stal členem Mimického sboru při hereckém souboru Divadla na Vinohradech, kde působím doposud.  V roce 2005 jsem začal již 30. divadelní sezónu. Ve jmenovaném divadle jsem absolvoval přes 40 premiér za spolupráce 20 režisérů.  V roce 1982 jsem po pěti semestrech ukončil studium na Krajské konzervatoři ve speciálním studijním oboru: moderování společenských pořadů, stavba scénářů a soutěžních pořadů. Tím jsem obhájil i svoji novou kvalifikaci, která mi povolovala přístup k mikrofonu.  Založil jsem s kolegou Alešem Svobodou dětský soubor MADETKA, který spolehlivě fungoval po několik sezón.  Své krátké působení v Čs. televizi jsem musel z pracovních důvodů ukončit. Po roce 1990 jsem se jako asistent produkce podílel na natáčení filmů s pohádkovými motivy - jako Anička s lískovými oříšky a jiné.  V tomto období začala i moje úspěšná spolupráce s nahrávacím studiem TONIKA, jež trvá dodnes. Ve studiu, sídlícím v Braníku, ozvučujeme texty knih pro nevidomé. Za dvanáct let jsem načetl 13 knih. Moje divadelní činnost se neomezovala jenom na vinohradské jeviště, po dvě sezóny jsem hostoval v Divadle na Palmovce a o něco později - s divadelní skupinou režiséra Štěpána Chaloupky a Jaromíra Husáka - jsem hrál v Divadle v Řeznické a v Divadelním studiu RUBÍN. Spolupracuji dále s Masarykovou akademií umění při koncertech a také moderuji významné akce, jako například předávání kulturních cen. V roce 2003 jsem byl oceněn za uměleckou a kulturní činnost Cenou Rudolfa II. V současné době je pro mne zajímavou spolupráce s Literárně dramatickým klubem Dialog na cestě, který byl založen na faře u sv. Mikuláše v NO CČSH Praha 1 - Staré Město a kam jsem v roce 2004 poprvé přišel. Klub obětavě organizuje a vede jeho zakladatelka, paní PhDr. Olga Nytrová, které jsem za hodně vděčen. Po stránce organizační pomáhám s telefonáty v souvislosti s akcemi, podílím se na přípravě a realizaci vystoupení např. v Brně, Písku, na Podorlicku. Obzvláště se těším na zájezd do Olomouce, svého rodného města.    V přátelském prostředí klubu, nyní sídlícím ve Vítkově ul. 13, se dobře spolupracuje, vznikly tvůrčí kontakty, které jsou inspirativní. Těšilo mě například společné vystoupení v Diagnostickém ústavu v Dobřichovicích a další akce, při nichž si užíváme herecké i literární a výtvarné tvůrčí momenty a máme společní vize. Také spolupráce na webových stránkách je zajímavá a podnětná, slibuje nové možnosti, je stále čím se nechat překvapovat.

Motto: Per aspera ad astra - Obtížnou cestou ke hvězdám.

"Alena Kubečková"

   Tuto modravou planetu jsem poprvé navštívila v září 1951 v Praze. Od té doby se bez přestání rozhlížím, divím a ptám.  V čase kolem svých patnácti let jsem začala pociťovat potřebu povídat si s bílým papírem formou neobratných veršů a rozhovorů s imaginárním přítelem, andělem Denym.  O pár let později jsem potkala skutečného živého přítele, Iva, který byl v té době hercem v Realistickém divadle na Smíchově. Po roce od seznámení v divadelním oddělení jedné pražské knihovny jsme se vzali a po dalším roce jsme se vydali na dlouhou cestu po řadě divadel. On jako herec, já jako nápovědka. Tak vznikl náš dlouhý dialog pracovní i životní, skrze jeho nádherné role, které hrál a já mohla být při tom. Společná divadelní cesta začala na scéně v Šumperku, dále bylo naším působištěm Horácké divadlo Jihlava, Olomouc, Národní divadlo v Brně, Divadlo Pod Palmovkou. Teprve po jednadvaceti letech společné pouti se naše divadelní cesty rozdělily, když jsem zakotvila v Národním divadle v naší metropoli. Po celou dobu své službě Thálii jsem napovídala spoustě báječných herců. Považuji za skutečné štěstí, že moje povolání bylo celoživotně i mým koníčkem. A možná i proto dnes vím, že slovo je magická síla, která utváří podobu nás samých i podobu světa. A tak si i já vážím slov a vím, že "Slovo, které bylo na počátku" je důležité.     Občas seřadím slova, abych zkratkou vyjádřila své pocity formou veršů. Pustila jsem se před časem i do dramatizace Dykova Krysaře a knihy Svatopluka Čecha Výlet pana Broučka do 15. století. Těšilo mě, že se můj "Brouček" hrál po deset let pro dospělé i mládež po celé Moravě pod ostravskou agenturou. I náš syn Michal se vydal cestou umění a jeho prostředkem vyjádření je pro změnu operní zpěv, který nyní studuje. Takže - chvála umění!    Do Literárně dramatického klubu Dialog na cestě jsem přišla v roce 2003, kdy se jeho členové scházeli ještě na faře u sv. Mikuláše na Starém Městě. Navštívila jsem také NO CČSH Řevnice a byla zde hostem besedy o divadle. Od září 2004 přicházívám na nové působiště klubu do NO Praha 8 Vítkova 13. Zúčastnila jsem se několikrát autorského čtení a také vystupovala např. v rámci Literárního večera spisovatelky Jindřišky Kubáčové. Přivedla jsem na jedno z pravidelných setkání i syna, který za doprovodu svého klavíristy zazpíval Dvořákovy Biblické písně.     Podílela jsem se autorským příspěvkem na knížce V.Ludíkové Pošli to dál 2 a počítám se spoluúčastí ve sborníku Dialog na cestě i na cédéčku stejnojmenného názvu. Oblíbení autoři: František Halas, Vladimír Holan, Bohuslav Reynek, Jiří Šotola, Jana Štroblová a řada dalších českých básníků, Mistr Eckhart, Jakub Böhme, Bo Yn Ra, Thartang Tulku: Život v harmonii, Lopsang Rampa: Třetí oko, Lékař ze Lhasy